V České republice aktuálně schází přibližně šedesát tisíc dárců krve, stoupá i jejich průměrný věk

Dárce krve musí být starší osmnácti let. Darovat může do šedesátých šestých narozenin a prvodárcem se může člověk stát nejpozději v šedesáti letech. Splnit ale musí i další podmínky. „Vážit musí víc, než 50 kilogramů nesmí mít autoimunitní onemocnění,“ popsala bioanalytička Nemocnice Jihlava Martina Šťávová.

I přesto, že má Vysočina početnou základnu dárců, i tady stoupá jejich průměrný věk. V současné době je průměrný dárce už starší 42 let. Loni mu přitom bylo čtyřicet jedna a půl roku a před dvanácti lety byl průměrným dárcem člověk kolem třiceti šesti let.

Odběrové středisko v Nemocnici Jihlava je zároveň náborovým centrem registru kostní dřeně pražského IKEMu. Stejně jako u dárců krve, i dárce kostní dřeně musí být starší osmnácti let. Splnit ale musejí mnohem přísnější zdravotní podmínky.

„Vy jako dárce kostní dřeně můžete kdykoliv buďto z registru vystoupit, nebo i když vás osloví, tak můžete říct, že darovat nebudete,“ upřesňuje pravidla pro darování kostní dřeně Martina Šťávová. „Ale pokud vás osloví, a vy přislíbíte, že tomu člověku kostní dřeň darujete, tak lékaři pacienta začnou na transplantaci kostní dřeně připravovat,“ pokračuje bioanalytička v popisu mechanismu darování kostní dřeně.

Pacient dostává chemoterapie, které zničí veškerou jeho kostní dřeň. A tím se zničí jeho imunitní systém. Protože v kostní dření vznikají bílé krvinky. „A vy, kdybyste v té chvíli řekli, že jste si to rozmysleli a že jí darovat nebudete, tak v podstatě tomu dotyčnému pacientovi podepíšete ortel smrti,“ připomněla zodpovědnost, kterou s sebou nese registrace v registru dárců kostní dřeně, Martina Šťávová z Nemocnice Jihlava

Dárcem kostní dřeně se může člověk stát do čtyřiceti let.

Poslechněte si celý rozhovor Hely Dvořákové s Martinou Šťávovou.