Iva|To jste řekla moc krásné, ano od Aničky z Miroslavi bychom se všichni mohli učit... Úžasná že a hezký večer I.
František svaricek|Dobrý večer p.Jarko a posl.n.l.Ja jsem řešil v životě dvě životní dilema,první bylo po operaci ledviny,jít do částečného důchodu nebo pracovat normálně dal,do důchodu jsem nešel.Dalsi rozhodování bylo po revoluci, a to bylo rozhodování podnikat,nebo se nechat zaměstnat.,,tak jsem začal podnikat V obouch případech jsem se rozhodl správně.Frantisek z Židlochovic.
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer, paní reportérko. Život každého z nás, to je nepřetržitý sled více či méně závažných rozhodnutí. Ať děláme, co děláme, v životě se jim nevyhneme, jsou totiž jeho podstatou. V posledních dnech jsem stál před několika dilematy. Mám ty krásné šálky, o kterých vím, že bych si do nich stejně nikdy nic nenalil, odnést ke kontejnerům, anebo si je mám ještě nechat? Vyhrála první možnost. Mám na dopis, který půjde do ciziny, napsat adresu v naší latince, anebo v jejich azbuce? Vyhrála druhá možnost. Mám se postavit na osobní váhu a zvážit se, anebo si dál nalhávat, že jsem nepřibral? Na váhu jsem si sice stoupl, ale na její číselník jsem se už radši nedíval. Zvážil jsem se? Zvážil. Úkol splněn. A kolik tedy vážím? Nevím, je to vlastně docela jedno, nemyslíte? Dobrou noc.
Lucie |Dobrý den všem, já už delší dobu stojím před velkým rozhodnutím, pravděpodobně budem s dětma odcházet od partnera,máme mezi sebou věčné vztahové spory,pak tím trpí hlavně mladší syn,pořád se mu něco nelíbí,vše je špatně,hledá chyby,odešla bych už dávno,ale zatím nemám kam,až bude syn zdravý,zajdem na úřad a optám se na možnost městského nebo družstevního bytu,nejhorší je udělat ten první rozhodující krok nebude to lehké,ale po psychické stránce nám bude určitě lépe,kdykoli se ozvu,že se mi něco nelíbí,tak reaguje -tak se odstěhuj! Tak snad ten první krok udělám!
Všem hodně zdravíčka a pohody
Lucka Praha
Ladislav z Olomouce|Dobrý večer všem posluchačům i moderátorce přeje Ladislav z Olomouce. Téma těžká volba obohatím svým příběhem na který i po 32 letech nemohu vzpomínat v dobrém. Při cestě z banky, když jsme vezli výplatu jsme byli přepadeni a tak jsem hleděl z metru do hlavně pistole. Z výrazu lupičů bylo zřejmé, že to bylo doslova rozhodnutí "Peníze nebo život" a v tomto případě pud sebezáchovy zafungoval a my jsme nic nepodnikli.Jeden ze strážců byl střelen, ale přežil to, střelili ho do ruky a tak měl pak akoráte problémy s hybností ruky. Lupič, který na nás mířil zbraní nastříkal do kabiny slzný plyn a utíkal se schovat. Vedle mě seděl druhý strážný a já jsem cítil, že se snaží vytáhnout z kapsy zbraň, což se mu nakonec podařilo a stihl ještě lstřelit lupiče, co nesl uloupené peníze do zadní části těla a tak tašky s penězma pustil, ale postřelený už byl ztotožněn a pacifikován policisty. V tomto případě není k rozhodování co, dosavadní život vám proletí hlavou, ale jste rádi, že jste přežii.. Já jsem si tento den zafixoval jako možné znovunarození. Věřím, že další příspěvky linkařů budou pohodové a nepůjde v nich o život.
Dana z Blatné|Zajimavé téma stejně jako včera. Mnohokrát v životé jsem řešia důležité osudové kroky a rozhodnutí. Nebylo to snadné ale ničeho nelituji. Jak zpivá Edith Piaf. Nasloucham lidem a svému hlasu intuice a morálky. Zkušenosti druhych a názory mne inspirují. Stejně i přírodni zákony a moudrost staršich. Nesnášim jen sobce a egoisty
Preji Stastný požehnany rok 2025 a co nejméně těžkych zkoušek ve zdraví a štěstí všem lidem dobré vůle
Sylva|Všechny vás zdravím = zůstávejte ve zdraví! :-)
Nejde o příběh ale o nerozhodnost. Tou svojí jsem lidi dost štvala.
Když mi bylo kolem 40, doslechla jsem se o KINEZIOLOGII, metodě, která (bez magie) dělá "zázraky na počkání". Nejdřív jsem ji vyzkoušela, pak se rozhodla zaplatit si kurzy, šíleně drahé, ale každý se platí zvlášť a peníze jsem vždy nějak získala. Přála jsem si tímto způsobem pomáhat druhým lidem (mimochodem lze i zvířatům).
Hned v prvním kurzu jsem byla přednášející vytažena na jeviště aby mohla na mě ukázat další postup. Aniž bych tušila jaký mám vlastně problém k odstranění, testováním jsme došli do věku 4 let. Učitelka v mateřince jednou silně zpochybnila můj promyšlený výtvor, dárek pro babičku a "vylepšila" ho po svém. Později v životě se mi často stávaly podobné věci. Teď ovšem tento těžký blok odešel spolu s mým smíchem, spíše chechotem, stačilo přidat pár drobných cviků a byla jsem jiný člověk! Když už jsem jela na drahý kurz do Prahy, žila jsem v přesvědčení, že nic dalšího si nemůžu pro sebe dopřát. A po odblokování nastala polední přestávka a já jsem vyrazila do ulic něco hezkého si koupit :-) Musím říct, že stále se snadno a rychle rozhoduji a žije se mi s tím lépe :-) Ještě musím dodat. ano, řadě lidí jsem metodou pomohla, ale životní cesty se různě klikatí a už s klienty nepracuji, ale zůstaly mi cenné, stále použitelné zkušenosti.
Dobrou noc..
Fany|Tehdy jsem se nemohla rozhodnout mezi dvěma muži. Oba o mě moc stáli, každý z nich měl jiné přednosti, s žádným z nich se mi nechtělo vztah ukončit. Až zasáhl "osud", ten mě vyslal na dalekou cestu, kde jsem si mohla v klidu o samotě promyslet (a zeptat se svého srdce) kde jde o skutečnou lásku a u koho hlavně o závislost. Po návratu domů už pro mě nebylo těžké dát jednomu z mužů sbohem.
posluchačka|Dobrý večer - ano, před rozhodnutím zda se rozvést a vzít si jiného...když jsem se svěřila kamarádovi, okamžitě přijel za mnou kus cesty aby mi takový nápad vymluvil. A dobře udělal, s tím druhým chlapem bych šťastná nebyla. Ovšem později stal před rozhodnutím manžel. Ve středním věku se snad poprvé zamiloval ale rozvod považoval za špatný, přesto že už jsme žili spíše vedle sebe než spolu. Hrozně tím trpěl, rozervaný na dvě strany, až jsem jeho trápení zkrátila a požádala o rozvod sama. Dnes jsme oba spokojeni.
