Uprostřed Třince zkultivovali lesopark. Teď láká ke hře, relaxaci i sportu

6. červenec 2016
Česko – země neznámá

Když se v 60. letech v Třinci budovala sídliště, zůstal zachován kus lesa uprostřed města. Třinečtí svůj lesopark vždycky využívali k procházkám. Jenže divoký neudržovaný les s blátivými cestami stále více lákal i k nekalým činnostem. A mnozí se pomalu začínali bát do kousku přírody vyhrazeného k odpočinku vstoupit.

A tak si představitelé Třince v roce 2007 řekli, že lesopark znovu vrátí lidem. Zpočátku zavládalo mezi obyvateli města zděšení. Kácely se stromy, vznikaly paloučky, parkové prostory a páteřní asfaltová silnice, kterou doplnilo zhruba čtyři a půl kilometru udržovaných lesních chodníčků.

Zabloudit se tu nedá, cesty jsou značené. Jen se může stát, že vyjdete z lesa jinou cestou, než jste do lesoparku vešli. Vstupů je celkem šest a jeden z nich končí u frekventované silnice vedoucí na Slovensko.

Do lesa z fabriky i ze školy

Tichý hukot železáren je v Třinci všudypřítomný. Ale když vstoupíte do obnoveného relaxačního prostoru, rázem zapomenete, že za sebou máte dlouhou šichtu v továrně. A není důležité, jestli jste aktivní sportovec nebo jen chcete načerpat energii v přírodě.

Novinkou je i labyrint

Opravdovým rájem je lesopark pro děti. Téměř na každém kroku jim nabízí nějaké hřiště, dřevěnou prolézačku či vtipně malovanou naučnou tabuli. Hojně toho využívají okolní školy a školky.

Navíc v třineckém lesoparku neustále něco nového přibývá. Projít si tady můžete bosou nohou třeba hmatový chodník nebo 380 metrů dlouhý labyrint, který je přesnou kopií labyrintu z francouzské katedrály v Chartres.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.