Sucho špatně, velké mokro také špatně. Pěstitelé zeleniny se letos obávají hlavně plísní

19. srpen 2020 06:00

Pěstujete doma vlastní zeleninu? Možná i vy máte zkušenost, že jí letošní proměnlivé počasí nedělá úplně dobře. A podobně jsou na tom i někteří farmáři v kraji.

Deštivé počasí a časté střídání teplot příliš nepřeje pěstování zeleniny. Obavy už mají i farmáři, kteří se její produkcí v kraji zabývají. Úrodu by mohla poškodit hlavně plíseň.

„Máme hlavně kořenovou zeleninu, cibuli, česnek, brambory, obyčejné druhy zeleniny, dýně, ve foliáku rajčata, papriky, nějakých pár okurek,“ probírá se farmářka Ludmila Pospíšilová sortimentem zeleniny, kterou spolu s manželem pěstuje na své biofarmě v Holubí Zhoři u Velké Bíteše.

Provozovat tento typ podnikání právě na Vysočině ale podle ní není snadné. „Jsme trošku limitovaní tím, že jsme na Vysočině, takže naše nabídka není tak široká, jak třeba z jižní Moravy, máme vlastně sezonní zeleninu.“

Prodej v bedýnkách

My jsme právě teď v prodejně Ludmily Pospíšilové ve Velké Bíteši, kde si její vlastnoručně vypěstovanou zeleninu mohou zájemci na objednání vyzvednout v takzvaných bedýnkách.

„Co zrovna sklidíme, to máme v bedýnkách. Zdají se, že jsou chudší, o to jsou ale těžší.“

Zatím se jí daří skládat druhově poměrně pestrou nabídku. To ale nemusí trvat dlouho. Letošní sklizeň totiž nejspíš poznamená nestálé počasí. „Ono vlastně těch několik let zpátky bylo extrémně sucho, zeleniny bylo málo, byla špatná, trpěla hodně na škůdce. A letos zase hodně prší, takže brambory neměly mandelinky, ale zase mají plíseň. Každý rok je jiný a vždycky je nějaká potvora, která čeká, aby se mohla nažrat.“

Ceny jsou pořád stejné

Na cenách se to ale podle ní zatím nejspíš neprojeví. „My ceny držíme, dalo by se říct, že pořád stejně, ale myslím si, že po letošním deštivém roce, možná, že ze začátku budou nižší ceny, že toho bude hodně, ale ta trvanlivost asi nebude dobrá, protože jak je to nasáté vodou všechno, tak se to začíná kazit, třeba brambory ty hodně trpí na plíseň.“

Problém ale nemá jen s přírodními vlivy, ale i s nedostatkem pracovních sil. „Je to práce těžká a je to docela náročné, lidi už se nechtějí ohýbat, zase když jim svítí na hlavu, tak jim je teplo, nebo občas prší, nebo vítr, nebo je zataženo, nebo štípou mouchy a různý havěti, je to těžký sehnat lidi, už nejsou odhodlaní, pole už netáhne.“

Všechny práce totiž musí dělat výhradně ručně a bez pomoci chemie.

autoři: Daniela Brychtová , mik
Spustit audio