Středeční Noční linka: Den bez aut

14. listopad 2018
Noční linka
Noční linku moderuje z brněnského studia Marcela Vandrová|foto:Jiří Urbánek

Když jsem hledala v seznamu významných dnů inspiraci pro dnešní Noční linku, uviděla jsem Den bez aut. Ale u nás v Brně to moc poznat není, ani letos. Hlavní tahy ucpané, zvykli jsme si na pohodlí a automobilů stále přibývá.

Jsou ale i obce ne příliš vzdálené od velkých měst a tam si lidé vymysleli bezvadnou věc. Mnozí jezdí třeba právě do Brna ve stejnou hodinu, a tak se domluví a stanou se spolujezdci. Jeden týden jede Franta, další týden Věra, složí se na benzín a najednou do velkoměsta jede o tři auta méně.

Jak to máte vy s plechovými miláčky? Jste bez nich jako bez ruky? Můžete-li si vybrat, jedete městskou dopravou anebo jste pohodlní a nemusíte počítat peníze za benzín, tak šup ráno do autíčka? Jenže pak nastává další, nerudovský problém, kam s ním? Kde zaparkovat?

Některé podniky, laskaví ke svým zaměstancům mají vlastní parkoviště, třeba nemocnice pro lékaře, ale i to stojí ročně nemalé peníze. A teď, když už se po Praze opičí i Brno a páni radní vymysleli tzv. modré zóny, kam auto vůbec nesmí vjet...

Takže co dělat? Automobilový průmysl vzkvétá, lidé, zdá se, mají na nová auta peníze, ale podle odborníků na ovzduší už tak dýcháme téměř jedovaté zplodiny. Máte nějaké nápady, jak řešit tzv. dopravní obslužnost Vy? Na Vaše názory se budu těšit ve středeční Noční lince.

Ondřej|Dobrý večer paní Marcelko jezdím několik let na jinak britském invalidním vozíku A je to stejné jako elektrický skútr pro invalidy To znamená že k němu není potřeba žádný řidičský průkaz přeji hezký zbytek večera spíše noci a hodně takových Prima linek jako b
Mirka|... a co autostop? Dnes už se myslím tolik nepraktikuje, jako za mého mlada, ale vytrhl mi trn z paty, jak se říká, a to vloni na podzim: vypravila jsem se na houby a to sama jednou v neděli až na Svojanovsko, nikomu z rodiny se totiž nechtělo. Měla jsem zjištěné spoje z internetu - sice to bylo trochu komplikované a zdlouhavé při dnešní autobusové dopravě, ovšem to jsem netušila že ten zpáteční bus vůbec nepojede.. tma na krku a já stála u cesty v malé vesničce, sice s košem hub, ale mírně zoufalá, pod kterým že mostem budu nocovat. Tak jsem začala nesměle stopovat, sem tam auto projelo, a nic. No bodejť, 70ti letou babku nikdo nevezme, říkala jsem si, a zoufalství narůstalo, než mi došlo, že stojím blbě a musím kousek popojít, až za vesnici. Pak už to vzalo dobrý konec - hned zastavil starší pán a dovezl mně až do Letovic k vlaku, ten jel za chvilku, takže vše dobře dopadlo. Všechny zdraví Mirka z Brna
Josef|den bez aut v pohodě splńuji momentálně se mne auto škoda 120 rozbila barvi na semaforéch nemusím znat mužu bejt barvoslepej proto že jsou zasebou pořád ve stejném pořadí auta se dnes vyrábějí tak abi se rozbijela napříkalt brz dová kapalinazelená a žlutá sají do sebe vodu potom prorezatěj trubky vše se dělá protoabi se auta roz bijela a musela se spravovat jse mzvědavej zda to přečtete a morvskej jazyk nexistuje j e t hantec spisovná je jenom čeština
739xxx806|Marcelko tu Bratislavu jsem na km ujela na kole Zdena KV
731xxx879|bez auta se neobejdu,verejna doprava k nam nejezdi.Jsem se zdravotnim postizenim, nezvladam uz ani jizdu na kole. Jirka
720xxx343|jsem z prahy mam ztp a jezdim jedine sockou, pojem socka je krasny a stary! Bez socky a autobusu dalkovych nemohu zit! Zdravi prazak Vitek!
Arnošt|Můj plechový miláček už je "po smrti". Pomalu si zvykáme na pomalejší miláčky, jako je třeba ruční dvoukolový vozík. Byl to zajímavý vývoj. Napřed Skůtr Manet 125, plné brašny na boku i vzadu. Potom Škoda 110 a následně 120, plný kufr, plná střešní ohrádka. Následoval přívěs, pochopitelně byl za chvíli vždy při cestě na chatu rovněž plný. Sloužil náš miláček až dosloužil, ale "s pocitem" dobře vykonané práce. Bylo nepředstavitelné být bez něj - no ukázalo se, že to přece jen i bez něj musí jít. Dobrou noc.
720xxx090|Den bez aut neuznavam,neboť v ten den je aut 2x vice.MARTA 71
autor: Marcela Vandrová
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.