Stopy stavitelů a tesařů Herzánů jsou v Třebíči viditelné dodnes
Rod Herzánů zanechal v Třebíči několik zásadních staveb. Byli to tesaři a stavitelé. K rozvoji jim paradoxně pomohly ničivé požáry.
Hela Dvořáková pozvala pokračovatele rodu, dřívějšího městského architekta Lubora Herzána, který svou funkci zastával v letech 1991 – 2002.
Až do renesance
Od roku 1807 se v Třebíči datuje stavitelská dynastie Herzánů, ze které pochází i architekt Lubor Herzán. „Historie našeho rodu sahá mnohem víc do minulosti, až do renesanční doby.“
Rozvoji tesařského řemesla dopomohla dynastii smutná událost, totiž požár. Psal se rok 1813. „Při požáru shořely všechny krovy a někdo je musel udělat nové. Tak taková událost pomohla k rozvoji.“
Stavby jsou až dodnes
Stopy stavitelů Herzánů jsou v Třebíči vidět až dodnes. Prapradědeček Lubora Herzána Dominik opravil po požáru městskou věž. „Vybudoval také rodinné sídlo Na Stařečce, hned vedle je budova bývalého hotelu U Beránka. Zajímavá stavba je i kostel v Beneticích.“
Rod Herzánů patřil k určité smetánce města Třebíče, pokračuje dále Lubor Herzán. Obzvláště, když v roce 1850 vyrostlo ono rodinné sídlo.
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
