Stopy stavitelů a tesařů Herzánů jsou v Třebíči viditelné dodnes

4. únor 2019

Rod Herzánů zanechal v Třebíči několik zásadních staveb. Byli to tesaři a stavitelé. K rozvoji jim paradoxně pomohly ničivé požáry.

Hela Dvořáková pozvala pokračovatele rodu, dřívějšího městského architekta Lubora Herzána, který svou funkci zastával v letech 1991 – 2002.

Až do renesance

Od roku 1807 se v Třebíči datuje stavitelská dynastie Herzánů, ze které pochází i architekt Lubor Herzán. „Historie našeho rodu sahá mnohem víc do minulosti, až do renesanční doby.“

Rozvoji tesařského řemesla dopomohla dynastii smutná událost, totiž požár. Psal se rok 1813. „Při požáru shořely všechny krovy a někdo je musel udělat nové. Tak taková událost pomohla k rozvoji.“

Stavby jsou až dodnes

Stopy stavitelů Herzánů jsou v Třebíči vidět až dodnes. Prapradědeček Lubora Herzána Dominik opravil po požáru městskou věž. „Vybudoval také rodinné sídlo Na Stařečce, hned vedle je budova bývalého hotelu U Beránka. Zajímavá stavba je i kostel v Beneticích.“

Rod Herzánů patřil k určité smetánce města Třebíče, pokračuje dále Lubor Herzán. Obzvláště, když v roce 1850 vyrostlo ono rodinné sídlo.

Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.