Starší se učí, mladí se vracejí: Prodejny bez obsluhy slaví úspěch

„Všechno možné, pečivo, uzeniny, nějaké cukrovinky, hlavně mléčné výrobky. Na co mám chuť,“ odpovídá na otázku, co nejčastěji v obchodě nakupuje, osmdesátiletá Magdalena. „Chodím třikrát týdně, když tady paní prodavačka je, protože to ještě neumím, ale chci se to taky naučit na té samoobslužné pokladně,“ říká.

Prodavačka Dagmar Hudečková, která má na starosti kontrolu provozu tři dny v týdnu, k tomu říká: „Tí nejstarší chodí ráno tři dny v týdnu, kdy tu jsem já. Ostatní se postupně učí zacházet se samoobslužnou pokladnou.“

I přes technické potíže si lidé postupně zvykají. „Mají k dispozici sešit, kam mi píší vzkazy, co třeba chybí nebo kde je problém. Snažím se to vždycky vyřešit, i když to občas chvilku trvá,“ dodává Hudečková. Přesto důvěra mezi místními a prodavačkou funguje. „Zákazníky znám, a proto věřím, že to spolu zvládneme,“ říká Hudečková.

Nezávislý starosta obce Arnošt Kříž dodává: „Dříve jsme dopláceli na provoz přes 200 tisíc korun ročně. Teď se situace stabilizovala a obchod navštěvují i ti mladší, kteří dříve kvůli práci nestíhali.“

Podobný samoobslužný obchod funguje i v nedalekém Březí nad Oslavou. „Občas sem zavítá celé zastupitelstvo, aby si prohlédli, jak to funguje,“ věří nezávislý starosta Březí Radek Vencálek, že tyto zkušenosti mohou být inspirací pro další obce.