Staň se Jihlavákem! Krajské město chce zvýšit počet oficiálních obyvatel

Kolik má Jihlava vlastně obyvatel? Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu žije ve městě zhruba 50 tisíc lidí. Magistrát krajského města ale tvrdí, že skutečný počet se pohybuje až o dvacet tisíc výš.

Mnozí tu ale nemají trvalé bydliště, a právě to by chtělo jihlavské vedení změnit. Pomoct tomu má v budoucnu akce zaměřená na mladé lidi, kteří Jihlavu kvůli nedostatku příležitostí nebo špatné dostupnosti bydlení často opouštějí.

Zůstal v Brně…

Jakub Soška právě dorazil navštívit své rodiče, které dva měsíce neviděl. Po studiích totiž zůstal žít v Brně. „Já jsem tam studoval šest let. Mám teď i práci, která je tam dostupnější a lépe placená, tak zůstávám v Brně.“

Jakub ale současně přiznává, že by o návratu do Jihlavy za určitých podmínek uvažoval. „Záviselo by to na práci a na tom bydlení, které by se tady dalo sehnat.“

Staň se Jihlavákem

Město si prý potřeby mladých lidí uvědomuje, a proto už dva roky připravuje projekt s pracovním názvem Staň se Jihlavákem. Ten by se měl zaměřovat mimo jiné třeba na zlepšení dostupnosti bydlení nebo práce, říká primátorka Karolína Koubová (Forum Jihlava). „Já jsem Jihlavačka, studovala jsem v Brně a do Jihlavy jsem se vrátila, protože jsem tu dostala dobrou práci. A pokud tady nebudou ty pracovní podmínky, tak můžeme stavět, co chceme.“

Cílem magistrátu ale není jen udržení nebo přilákání mladých lidí do města. Nemalá část obyvatel totiž nemá v Jihlavě vůbec přihlášené bydliště a město tak přichází o peníze ze státního rozpočtu. „Naše rozpočtové určení daní je nastavené tak, že do rozpočtu ze státní kasy plynou peníze za obyvatele, který je trvale přihlášený. Problém je v tom, že pokud tady žije hodně lidí, kteří tady nemají trvalé bydliště, tak ten rozpočet je o to nižší, a ty služby se využívají tak jako tak.“

Motivace

Magistrát chce proto lidi motivovat různými benefity, které jako obyvatelé s trvalým bydlištěm získají. Podle Zdeňka Uherka z Karlovy univerzity, který se zabývá antropologií měst, je to sice dobrá cesta, nelze ale očekávat, že na ni uslyší všichni. „Samozřejmě, že se musí počítat s tím, že je to město, které přitáhlo lidi, kteří jsou tam jednou nohou, a kteří mají pozemky v okolí. Ti samozřejmě budou váhat. A pak je tam také řada lidí, kteří nebudou mít zájem, aby byli identifikováni. To znamená, že to pomůže z části, ale nemělo by město spoléhat, že to zcela ten problém vyřeší.“

Podle Zdeňka Uherka totiž bonita města roste nejen podle toho, kolik zajistí obyvatelům benefitů, ale také podle kvality bydlení nebo životního stylu. Čím více se městu podaří tato kritéria skloubit, tím více se k němu budou obyvatelé hlásit.