Slovácká chalupa je nejstarší stavení v Dolních Bojanovicích. Ukazuje skromnost venkovského života

4. duben 2025

Největší audioportál na českém internetu

Slovácká chalupa upoutá na první pohled krásnou modrou fasádou | Foto: Zdeněk Truhlář, Český rozhlas

Slováckou chalupou v Dolních Bojanovicích nás provedla bývalá správkyně Růžena Kašíková

Není muzeem ani skanzenem. Slovácká chalupa v jihomoravských Dolních Bojanovicích přesto dokonale ilustruje obyčejný venkovský život na počátku 19. století. Nejstarší stavení v obci je krásně opravenou kulturní památkou, která návštěvníkům poodhalí atmosféru těžkého, ale zároveň poetického vesnického rodinného života. Otevřeno je každou neděli odpoledne.

Chalupa s číslem popisným 217 byla postavena koncem 18. století. Žil a pracoval v ní rolník a lidový řezbář František Vymyslický (1841–1933) se svojí rodinou. Jeho potomci pak v obci bydleli až do sedmdesátých let 20. století. V té době stavení odkoupil tehdejší Místní národní výbor. Zázemí v něm našli členové Slováckého krúžku, ochotníci i cimbálové a dechové muziky.

Od roku 2007 zde začala působit správkyně Růžena Kašíková, která byla zároveň knihovnicí a kronikářkou. Za jejího vedení byla po nejnutnějších opravách chalupa otevřena veřejnosti. Během dalších let se Slovácká chalupa dočkala opravy vnitřních i vnějších omítek, nových krovů i střechy, topidel i repasování dveří a oken.

Stavení už zdáli upoutá světle modrou fasádou s tmavě modrou podezdívkou a také malovaným vchodem zvaným žudro s lidovými ornamenty, či zahrádkou s dřevěným plotem ozdobeným hrníčky. Interiéry jsou vybaveny dobovým mobiliářem.

Vstupní místnost zvaná gáněk byla černou kuchyní, kde se pekl chleba

Ve vstupní místnosti se pekl chleba, starší kuchyně je vybavena kachlovými kamny. A protože zde bývalo největší teplo, žili zde nejstarší členové rodiny. V parádní místnosti, jak se říkalo ložnici, žili mladí rodiče s dětmi. Novější kuchyně je vybavena kamny, stolem se dvěma dřezy na mytí nádobí a také pohovkou. K novější kuchyni přiléhá dílna, kde je k vidění řezbářské náčiní a některá díla Františka Vymyslického. Nechybí ani vejminek a dvůr se suchým záchodem.