Školní kabinet hvězdárny Jeseník. Pohoří Jeseník je nevyhlášenou svatyní tmavé oblohy

17. květen 2025

Sedmikrásky na nebi

Na první pohled představuje astronomickou periferii České republiky, jelikož díky pohoří Jeseník je odtud všude skutečně „daleko“ (jen do Polska blízko). To však neznamená, že nemá smysl sem cestovat. Naopak. Nejen za čarokrásnou hvězdnou oblohu, kterou severní Morava nabízí, ale také Petřkovského hvězdárnou ve městě Jeseník.

35:49

Pohoří Jeseník je nevyhlášenou svatyní tmavé oblohy – najdete zde jedno z nejméně světlem ušpiněných míst. Mezi všemi vyniká hora Šerák s nadmořskou výškou 1351 metrů nad mořem. Stačí se dostat k horní zastávce tamní lanovky, nechat místní hotel za zády, a užít si nerušený výhled směrem k Rychlebským horám, kde široko daleko neruší jediné světlo. Mléčná dráha je samozřejmostí a prý je odtud poměrně často patrné zodiakální světlo – křehká ozdoba jarní či podzimní oblohy, ve skutečnosti sluneční světlo rozptýlené na drobných prachových částicích nacházejících se mezi oběžnou dráhou Marsu a Jupiteru.

Hvězdárna je malá, ale útulná a se skvělou atmosférou

Někteří výrobci dalekohledů se je snažili ozvláštnit různými barevnými kombinacemi

Sama jesenická hvězdárna se nachází v centru desetitisícového města, v podkroví základní školy, původně kláštera řádu svaté Voršily z konce 19. století. Ostatně malebný, volně přístupný areál, dodnes zdobí pastelově zabarvená kaple Panny Marie. Založena byla místním astronomickým „evangelistou“ Vladimírem Petřkovským (1924-1996), po kterém dnes nese jméno. Z počátku to šlo ztuha, když se však dobývání vesmíru stalo „výkladní skříní“ tábora míru a socialismu, ke splnění snů nadšeného fyzikáře chyběl jen krůček. Hvězdárnu se podařilo otevřít v sobotu 25. září 1965.

Podivuhodné je, že dobu, kdy byla hvězdárna přístupná pro veřejnost, tehdy ohlašoval světlomet zamířený na hvězdnou oblohu. Dnes, v době permanentního života v sociálních sítích, to vypadá poněkud zvláštně, ale tenkrát se jednalo o unikátní způsob komunikace s okolím. Bohužel ale „svaté“ světlo múzy Uránie úředně zhaslo s příchodem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Víte, že…

Hvězdárna se nachází v centru města Jeseník, kde občas dochází k zajímavé meteorologické situaci. Díky nedaleké plynové kotelně zde často vzniká mlha, která se zastaví přímo nad pozorovatelnou, a tudíž brání ve vyhlídce na hvězdné nebe. Proto se místním doporučuje koupání pouze ve dne nebo večer, když je zataženo. Žertujeme.
V Jeseníku na Palackého ulici je pamětní deska Josefa, Edmunda a Adolfa Gustava Weissových. Josef Weiss (1795-1847) se věnoval vodoléčbě, syn Edmund (1837-1917) byl ředitelem vídeňské hvězdárny a Adolf (1837-1894) patřil k největším rakouským botanikům.
Nedaleko Jeseníku se narodil Jiří Grygar, jeden z nejvýznamnějších popularizátorů astronomie druhé poloviny 20. století. Původně Heinersdorf, česky Pruský Jindřichov, dnes Dziewiętlice je polská vesnice v sousedství obce Bernartice.

Po celou dobu se o provoz vesmírné kazatelny starají nadšení, neplacení amatéři. Pod vedením otce zakladatele se srdcem pozorovatelny stala svépomocí vyrobená tři a půlmetrová kopule s dalekohledem o průměru objektivu třicet centimetrů z dílny známého konstruktéra Jiřího Drbohlava. Výhled je odtud sice omezený, v podstatě nabízí jen malou škvíru – astronom by mluvil o šířce štěrbiny, ale ty nejnápadnější objekty blízkého i vzdáleného vesmíru odtud pohodlně uvidíte.

Martin Petrásek, vedoucí hvězdárny v Jeseníku, a Jiří Kokmotos při vysílání Sedmikráskek|foto:Michal Okleštěk

Hned vedle je malá pozorovací plošina pro asi patnáct osob, odkud si užijete výhled do okolí. Třeba na Praděd, jehož vysílač je nejvýše položeným místem pevně spojeným se zemí na území České republiky (1637,5 m n. m.), nebo již zmiňovaný Šerák, lázně Jeseník, proslavené ledovou vodoléčbou, a rozhlednu Zlatý chlum.

Petřkovského hvězdárna v Jeseníku nezapře svého stvořitele i původní základy. Drobná přednášková místnost je ozdobena nástěnnými mapami vonících školními škamny, modely Sluneční soustavy připomínají dobu poctivé mechaniky, nejrůznější aparáty zase všudypřítomnou digitalizaci… To vše ale svědčí o místní skromnosti a také vymazlenosti, jakou může vytvořit jen srdce oddaného hvězdáře. Navíc, díky přízni provozovatele – tedy střediska volného času – projde celý svatostánek brzo omlazovací kůrou, která však zachová všechny ty podivuhodné výklenky, dřevěné schůdky, otisky minulosti i artefakty současnosti. Pádný důvod k návštěvě, co myslíte?

KAM NA VÝLET

Koperniki
Koperniki je obec v Polsku (25 km od Jeseníku), která je známá jako pravděpodobné rodiště rodiny Mikuláše Koperníka, jakkoli se samotný astronom narodil v Toruni. Mikuláš Koperník správně usoudil, že naše planeta vykonává hned tři pohyby současně – otáčí se kolem osy, obíhá kolem Slunce a vykonává tzv. precesi. Navíc je jen jednou z planet, které se všechny pohybují kolem Slunce. A i když přesnost v předpovědi jejich poloh na pozemské obloze nebyla v Koperníkově době o moc lepší než v případě Ptolemaiova modelu, jeho představa se mnohem víc přiblížila skutečnosti.

Budišov nad Budišovkou
Rodné město Františka Ignáce Kassiána Halašky (1780-1847), člověka, který se díky píli a nadání vypracoval na jednu z nejvýraznějších vědeckých osobností 19. století. V letech 1814 až 1832 působil v Praze jako profesor fyziky na univerzitě. Nevěnoval se jen výuce, ale také denním astronomickým, meteorologickým a geofyzikálním pozorováním. Byl vládním radou a řídil filozofické ústavy, technické školy, námořní školy, hornické školy a lesnické akademie v celé monarchii, podporoval vznik kabinetů fyziky ve školách a důraz kladl na předvádění experimentů. Jeho nejvýznamnější knihou se stala téměř tisícistránková Handbuch der Naturlehre, která sloužila až do počátku 20. století jako univerzitní učebnice v rakouském císařství. V Budišově je jeho rodný dům, je po něm pojmenováno náměstí a také nedaleká rozhledna s výhledem na hvězdné nebe.

Velké Losiny — sluneční hodiny
Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice neblaze „proslavil“ inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

autoři: Jiří Dušek , Jiří Kokmotos