Skalku nejlépe zalijete vlastním potem
To je letitá zkušenost, kterou potvrzuje i Michal Fišer ze ZOOcentra v Srdově na Litoměřicku.
Před časem mu totiž Zoocentrum vyhořelo a pohled na zpustošené okolí byl hodně smutný. Michal to nechtěl nechat jen tak a začal budovat skalky. Miluje Středomoří a zvolil tedy rostliny z této oblasti. Málokdo ví, že i středomořské rostliny ve své domovině občas zažijí mráz – pravda, nic extrémního, ale jsou schopné přežít i v našich zeměpisných šířkách.
Požadavky
Středomořské i jiné skalničky jsou vesměs velmi nenáročné – jediné, co jim vadí, je kyselá a nepropustná půda. Milují hlinitopísčitou půdu a libují si ve společnosti vápence, který dodává zásaditost. Nečekají ani na zálivku ani na přihnojování, naopak – sucho a málo živin je vede k bohatému a hojnému kvetení.
Kameny
To je základ skalky a mnohem přirozenější je, když skalničkář zvolí jeden druh, aby to nevypadalo jako mineralogická sbírka. Odborníci doporučují volit kameny z okolí a neumisťovat je příliš pravidelně. Kameny klademe naplocho, tak, aby „vyrůstaly“ z půdy, v dolní části skalky by měly být kameny větší – jako je to v přírodě. Při rozmisťování myslíme i na to, že kameny budeme potřebovat jako nášlapné plochy při budoucí péči o rostlinky, měly by být stabilní.
Výběr rostlin
Záleží i na oslunění – na hodně suchá stanoviště se bude hodit třeba mateřídouška, lomikámen vždyživý, koulenka chlupokvětá, netřesky a další suchomilné rostliny. Do polostínu bude vhodnější dlužicha krvavá, trávnička přímořská, zběhovec výběžkatý nebo dymnivka žlutá. Vyplatí se nejdřív něco nastudovat a respektovat místní podmínky. A pokud nemáte zrovna velkou zahradu, můžete si udělat miniskalku třeba v kamenném korytě.
Zlaté rady na konec
- Než začnete skalku zakládat, pečlivě místo zbavte plevelů – povrchových i těch hluboko kořenících, jinak se budete stále trápit s prorůstajícími vetřelci.
- Pokud možno vyberte místo dál od listnatých stromů, abyste každý podzim nemuseli pracně vybírat listovou nadílku.
- Potřebujete víc trpělivosti, než sazeniček! Časem se skalničky rozrostou a vyplní veškerou volnou plochu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.