Šerm je obrovská řehole, říká člen skupiny Bellátor Daniel Fray

„My děláme šerm z tohoto období, protože těch knih Fechtbuchů manuskriptů je nejvíce,“ říká jeden z hostů, historický šermíř skupiny Bellátor z Velkého Meziříčí Daniel Fray.

Na hradech a zámcích vidíme spoustu šermířů, kteří šermují, ale ta cesta, než člověk opravdu mávne mečem, aby to vypadalo, je poměrně trnitá. Je důležité naučit se nejprve dobře chodit. Zbraň má určitý styl a způsob vedení, každý ten sek na soupeře má předem určenou dráhu, a pokud člověk neumí udržet pěvný postoj, aby dokázal ustát svůj vlastní útok, tak tam bohužel není možno s tím mečem začít hovorově mávat, vysvětloval Daniel.

Nejdůležitější je vytrvalost

Děti to nemají rády, v začátcích je jen málo kdo ochoten vydržet jen ten fakt, že se musí učit chodit bez meče. Hodně záleží na nadání dítěte, to se často pozná hned na začátku. „Děti se učí nejdříve sekat s mečem. Je to netradiční pohyb. Pro jeho výcvik využíváme upravené vodovodní trubky, kdy se děti naučí rychlost provedení seku. Pro začátek využíváme vodovodní trubky, aby si ty meče neopotřebovaly. Za prvé jsou drahý a může dojít k otřepu železa,“dodává druhý host Pavel Böhm.

Po získání základů přechází na meč a začíná se učit speciální techniky - podle Fechtbuchů.

Středověké meče

Na otázku, kolik váží meč, se oba hosté usmívají a říkají souhlasně: „To je otázka do pranice! Určitě neváží šest nebo deset kilo, jak si většina lidí myslí. Máme dva druhy meče - dlouhé a krátké a ve středověku vážily a váží od 1,5 kila do dvou.“

Šermíři ze skupiny Bellátor|foto: Milan Kopecký

Skupina Bellátor z Velkého Meziříčí se zabývá i rekonstrukcí dobového života. Daniel Fray dodává: „Snažíme se razit heslo: koukatelné minimum.“ V praxi to tedy znamená několik stanů, historickou polní kuchyň a bojové kolbiště. Vše dohromady to pak tvoří jedno vojenské ležení na cestách. Návštěvník má možnost nahlédnout nejenom do dobové kuchyně, ale přihlížet i různým řemeslům, jako tesař, truhlář, švec, švadlena nebo tkadlena.

Každý správný šermíř by měl mýt adekvátní kostým, pokud by chtěl dělat dobový život a historii. „Je potřeba počítat se sumou kolem deseti tisíc korun, ale naštěstí jsou švadleny, se kterými se dá domluvit. Zbroj se odvíjí podle toho, jak se člověk cítí. „Pokud chce člověk dělat historii, tak si rozhodně nenecháte vyrobit zbroj, která vypadá, jak pátá popelnice zprava,“ usmívá se Daniel Fray a dodává, že v případě lepší plechové výzbroje se cena pohybuje kolem šedesáti tisíc korun a výš.

Výzbroj se může pohybovat i v řádech milionů korun

„Vezměme si středního anglického šlechtice z 2. poloviny 15. století, jehož roční příjem činil 20 liber. On musel z této částky zaplatit platnéře, který vyrobil zbroj, zbraně - tzv. poboční zbraň, meč, dýku, kopí, palcát, řemdih, panoše a koně. Tole vše stálo zhruba jeho roční příjem. V přepočtu na dnešní měnu, je to asi 200 tisíc liber, což je v přepočtu na naši měnu asi sedm a půl milionu korun.

Skupina Bellátor je krom skupiny historického šermu i jednou z mála skupin v České republice, která se již od roku 2012 zabývá výukou historického evropského bojového umění HEMA.

O šermířském umu skupiny Bellátor se budete moci přesvědčit na vlastní oči. 28. července vystoupí na Prázdninách v Telči.