Se sójovým jogurtem si naše tělo neví rady, říká odbornice na výživu

„Sója se původně jevila jako superpotravina - má vysoké množství bílkovin, složení aminokyselin je komplexní, takže z biochemického hlediska se to tvářilo jako skvělá potravina. Ale dneska se ví, že je pro člověka velmi těžce stravitelná v té nefermentované podobě a je pro člověka spíš zátěží než přínosem.“

Zdraví prospějí jen ty fermentované - kvašené - produkty

Sójová omáčka - ta dražší, tempeh, misopasta - to jsou výrobky, které jsou našemu organismu něco platné. Základní věc, kterou se liší od těch ostatních, je proces fermentace. „Rozloží se pro zdraví nevýhodné antinutriční látky, které nám způsobují ty obtíže s trávením. Rozloží fytáty, které omezují rozložení vápníku. Například když sníme sójový jogurt v dobré víře, že do těla dostaneme vápník, tak si spíš ještě uškodíme, protože se nám ten vápník nevstřebá,“ vysvětluje nutriční poradkyně.

Při fermentaci vznikají pro tělo příznivé látky, např. lactobacily nebo vitamín K2, který má na starosti správné využití vápníku v těle. Příkladem produktu, který našemu tělu prospěje, je tempeh. Neznáte? „Takový výraznější sójový sýr - dají se osmahnout nudličky nakrájeného tempehu, zastříkne se to sójovou omáčkou a můžete to použít jako náhražku za vepřové,“ radí náhražku pro lidi, kteří nemůžou, nebo nechtějí maso Leona Meindlová.

Sója byla dřív v Americe odpadní materiál

Sója se dnes objevuje skoro ve všech potravinách - jsou to párky, müsli tyčinky, různé polotovary. Kde se vůbec vzala? „Na konci 80. a začátku 90. let, když se v USA lisoval sójový olej, zbýval jim odpadní protein. Nevědělo se, co s tím. Pak se přišlo na to, že to je hrozně levná surovina, která plní funkci zahušťovadla,“ odhaluje příčinu toho, že sóju najdeme na obalu různých potravin, Leona Meindlová.