S otužováním můžete začít v jakémkoliv věku

9. leden 2017
Dobré odpoledne

Kdo se pravidelně otužuje, tak třeskuté mrazy snáší určitě líp a navíc se ubrání i nachlazení. Jak s otužováním začít, přišel do poradny Regionu říct otužilec Zdeněk Mikoláš. Je to především adaptace na chlad a na rozdílné teploty. Sice úplně nezaručuje, že se nenachladíme nebo nedostaneme zánět nosohltanu, ale v případě těchto problémů může otužilec očekávat mírnější průběh.

„Může nás ochránit před problémy se srdeční činností, krevního oběhu, hypertenze a zcela jednoznačně před bolestí zad,“ říká Zdeněk Mikoláš.

S otužováním můžete začít v každém věku

Jedinou výjimkou jsou malé děti. U nich ještě není dostatečně vyvinutá termoregulace. Proto jsou na chlad mnohem citlivější. Jiná situace je u dospělých. Zdravý jedinec se na chladnou vodu postupně adaptuje klidně i v šedesáti. Opatrní by měli být lidé se srdečními vadami, problémy s krevním oběhem nebo v průběhu nemoci.

Nejlepší je se otužovat v přírodě

„Nedovedu si představit, že ráno vylezu z teplého pelíšku a vlezu pod studenou sprchu. I když jsem to zpočátku na základě doporučení dělal taky,“ říká host. Nejlepší je s otužováním začít přímo v přírodě koncem léta, kdy se začíná voda postupně ochlazovat. Otužujeme se klasickým koupáním ve vodě a postupujeme podle klesajících teplot.

Intenzitu otužování si stanovte podle teploty vody

„Do klesající teploty vody k dvanácti stupňům je možné chodit každý den. Při teplotách od dvanácti do čtyřech stupňů asi třikrát týdně. Pokud klesne teplota vody pod čtyři stupně, tak pouze dvakrát týdně,“ doporučuje host. Pro tělo je otužování do určité míry zátěží, proto mu musíme dát i čas na regeneraci. Důležité to je právě tehdy, chodíme-li do velmi chladné vody.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová