Proč studuji na klenotníka? Rád bych něco sám dokázal

17. prosinec 2019

Výstava v Muzeu romské kultury v Brně je věnovaná historickým i současným zlatým a stříbrným šperkům z tvorby vynikajících romských designérů. Prohlédnout si je přijel i student 2. ročníku oboru zlatník – klenotník Rudolf Pecha:

Určitě to byla velká inspirace. Když se šel u nás doma koupit dárek, tak to bylo zlato. Vždycky krásné, neobvyklé kousky.“

Je u vás v rodině někdo vyučen zlatníkem?

Není. Doma z toho byli docela v šoku, když jsem si vybral právě tuto školu. Ale podporují mne. Myslím si, že to byla nejlepší volba.“

Kolik vám bylo let, když jste přišel na to, že chcete být zlatníkem?

Poprvé mě to napadlo asi v 6. třídě základní školy. Tato představa se mi líbila až do 9. třídy, kdy jsem se rozhodoval o střední škole.“

A tehdy šlo o stoprocentní rozhodnutí nebo jste měl v plánu ještě něco jiného?

Stoprocentní to vzhledem k mému věku nebylo. Chtěl jsem jít na obchodní akademii.“

Co vám na rozhodnutí stát se zlatníkem řekli vaši rodiče?

Když jsem doma řekl, že jsem si vybral obor zlatník - klenotník, mamince se to líbilo, ale tatínek mě spíš směřoval na obchodní akademii. On má totiž stavební firmu a chtěl, abych mu pomáhal. Já jsem ale vždycky chtěl něco dokázat sám.“

Obor zlatník – klenotník jsem si našel na internetu. Přednesl jsem to na základní škole, kde mi s tím pomáhali ředitel a třídní učitelka. Společně jsme v Praze našli tři školy.“

Kde se vidíte třeba za pět let?

Na to se těžce odpovídá. Určitě někde ve vlastním obchodě, se svojí dílnou, s nářadím, jak vytvářím super věci.“

Kolik musí mít zlato stupňů, aby se roztavilo?

Teplota tání zlata je 1064°Celsia.“

autor: Dušan Vágai
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová