Proběhla 19. pouť věřících Romů na Svatém Kopečku u Olomouce

23. září 2017

Věřící Romové z Česka a Slovenska se už po devatenácté sešli na Svatém Kopečku u Olomouce, v Bazilice Navštívení Panny Marie. Poutníci se ke svatokopecké bazilice vydali alejí ze Samotišek. Přivítal je římskokatolický kněz Vojtěch Vágai, který poté sloužil mši svatou. Na místě natáčel Jan Berousek:

Nacházíme se v Bazilice Navštívení Panny Marie. Přijmul jsi Ježíše Krista, nebo požehnání?

„Požehnání.“

A odkud jsi přijel?

„Z Kolína.“

A odkud jsi přišla ty?

„Z Prostějova.“

Na romské křesťanské pouti jsi poprvé?

„Ano.“

Vaše vnučka říkala, že je tu poprvé. Pokolikáté tu jste Vy?

„Od založení.“

Tedy po devatenácté?

„Ano. Jednou nebo dvakrát jsme vynechali.“

V čem je podle Vás tato křesťanská pouť věnovaná Romům výjimečná?

„Všichni se tu sejdeme a je to takové hezké modlení, pohromadě, všichni Romové. Rozumíme si mezi sebou a společně se modlíme k Pánu Bohu.“

Šli jste i průvodem na Svatý Kopeček?

„Ne, my jsme přijeli. Nešli jsme průvodem.“

(Vnučka se ptá babičky, zda může zapálit svíčku.)

Komu ji zapálíš?

„Babičce.“

Soubor Khale Jakha

K jakému účelu jsou tyto šaty?

„To nejsou šaty, to je kroj, ve kterém budeme vystupovat.“

Budete tančit a zpívat?

„Obojí.“

A jaký jste taneční soubor?

„Charita Olomouc a náš soubor se jmenuje Khale Jakha.“

Odkud děvčata jste?

Obě: „Z Olomouce.“

Pouť jste absolvovaly pěšky?

„My jsme jely taxíkem (smích). Ale malé děti z našeho souboru šly průvodem.“

Rodinná soudržnost souvisí s lidskostí

Otec Vágai zakončil dnešní mši. Jak se Vám sloužila?

Romská pouť - mše svatá - Otec Vojtěch Vágai

„Myslím si, že jako každá jiná. Ono je to vždycky o společenství věřících. Tím, jak tady dnes bylo hodně dětí, tak je to takové radostnější, živější. Mše byla doplněná krásnou hudbou a v promluvě jsme do toho děti zapojili. Jak vidím, společně vytvářely strom, což je bavilo. Snad si z toho i něco zapamatují a odnesou. Tématem pouti jsou kořeny, tradice, rodina, atd. To všechno jsou věci a hodnoty, které k romství patří. Rodina je pro Romy hodně důležitá a zásadní a rádi se o ni v životě opírají.“

V dnešní době se romství, rodina, rodinné vztahy vytrácí nebo to narušuje doba. Proč se to děje? Je to tím, že se ztrácí víra v křesťanskou soudržnost?

„Řekl bych, že to spíše souvisí s lidskostí. Ta je základem k tomu, aby byla rodina zdravá, krásná, opravdovým domovem a zázemím, inspirací, povznesením, povzbuzením. Je potřeba, aby se jednotliví členové k sobě chovali lidsky, krásně, měli schopnost oběti, schopnost vzdát se něčeho ve prospěch druhého. Schopnost plnění si svých povinností, které má jednotlivý člen rodiny. To všechno souvisí s obrazem, který mnohdy vidíme obecně - v naší republice, v rodině, která je na hraně svojí existence a není tím, čím by zejména pro děti měla být. Tím, co by je mělo v životě vést a pomáhat jim tak, aby jednou samy byly schopny utvořit a vést zdravou a krásnou rodinu až se stanou rodiči.“

Vidím, že Vám tu dokonce pomáhají sestry?

„Ano. To jsou sestry Matky Terezy. V povaze jejich řádu mají přímo danou povinnost starat se o sociálně slabší, o ty nejposlednější ve větších městech. Takže tu jsou sestry Matky Terezy z Ostravy. Kromě toho působí ještě v Praze.“

autor: Jan Berousek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...