Přírodní zahrady nabízí druhovou pestrost a méně práce

Přírodní zahrady původně pocházejí z Rakouska. Jsou důsledkem pečlivě zastřižených tújí a trávníků. Vysoké množství takto pojatých zahrad znamenalo velmi nízkou druhovou pestrost. Přírodní zahrady jsou druhově mnohem pestřejší. „Je to o tom, že v té zahradě necháváme žít přirozený systém. Ne, že bychom tam nic nedělali a nechali divočinu, ale využíváme principy a znalosti z přírody,“ vysvětluje Kotoučková.

V přírodní zahradě nepoužíváme chemii

Přitom ale v přírodní zahradě můžete pěstovat i okurky, rajčata nebo papriky. Důležité je udržet druhovou pestrost a nepoužívat pesticidy. Pak už záleží na každém, jak takovou zahradu pojme. Může být více užitková nebo naopak více přírodní. „Takovou charakteristikou je, že živý plot neděláme z tújí, ale z různých druhů keřů,“ říká host.

Největším škůdcem na zahradě je slimák

„Existuje tolik způsobů, jak ho zlikvidovat, ale žádný není úplně dokonalý. Šneci požírají vajíčka slimáků. V přírodních zahradách se velice osvědčili indičtí běžci. To jsou kachničky, které mají tělo zdvižené nahoru a pořád vypadají, že by se chtěly rozhlížet,“ popisuje Kotoučková. A zároveň dodává, že jsou jedním z nejefektivnějších způsobů v boji proti slimákům.

Růže můžete mít téměř bez starostí

„Parkové růže můžete mít od výšky 80 cm až metr a půl. Dále můžete mít i popínavé růže, půdopokryvné růže nebo polyantky. To jsou všechno nenáročné druhy,“ říká host. O takové růže nemusíme intenzivně pečovat, zastřihávat po odkvětu, přihnojovat a podobně. Jsou zároveň odolnější proti škůdcům nebo proti namrznutí.