Pravidla hospodaření v lese jsou více méně z dob Marie Terezie

17. říjen 2019

Lucie Misařová pracovala v ochraně přírody, také jako učitelka. Založila portál chcemezivelesy.cz a dělá osvětu v této oblasti.

O lese nemluví jako o nejcennějším přírodním výtvoru. „To rozhodně ne, třeba podmáčené louky, stráně nebo orchidejové louky jsou z hlediska biodiverzity a počtu organizmů mnohem cennější než smrkový les,“ řekla Hele Dvořákové v Dobrém dopoledni.

Portál chcemezivelesy.cz svým čtenářům vysvětluje, proč takové množství lesů chřadne, proč se objevil v takovém množství kůrovec a zároveň radí, co zasadit na vzniklé paseky po těžbě.

Marie Terezie

Smrkové lesy na našem území rostou po staletí, rozhodně to není otázka posledních sta let. „Lidé věděli, že dřevo je výborný stavební materiál, používali ho do skláren, na topení. Smrk má rovný kmen, dobře se opracovává, je to vhodné dřevo.“

To jsme v dobách ještě před císařovnou Marií Terezií. „Až Marie Terezie zavedla ta pravidla, která platí dodnes. Zakázala v lesích pastvu, nařídila obnovu lesa po těžbě.“

Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.