Povědomí a podvědomí

17. únor 2014

K dnešnímu jazykovému koutku Helenu Chýlovou inspirovalo časté zaměňování dvou formálně podobných slov, která však mají zcela odlišný význam.

Taková slova nazýváme odborně paronyma. Většinou se jedná o slova cizího původu, která zaměníme buď z neznalosti, nebo v afektu. Můžeme se setkat se záměnou slov kosmický a kosmetický, skalp a skalpel, adoptovat nebo adaptovat.

Ale podvědomí a povědomí nejsou slova cizího původu.

To sice nejsou, ale zaměňují se velmi často, liší se formálně jen jednou hláskou. Včera jsme mohli slyšet od sportovního komentátora: tímto výkonem vstoupil český sportovec do podvědomí diváků. Autor určitě chtěl říci do povědomí diváků, chtěl vyjádřit, že se sportovec stane známým.

Kdyby nám sportovec vstoupil do podvědomí, tak bychom si jeho výkon nejspíše moc neuvědomovali. SSJČ definuje význam slova podvědomí jako to, co se ve vědomí nejasně projevuje, matné, nejasné vědomí; v psychologii oblast ne plně vědomé duševní činnosti. Psychologové dnes užívají i termín nevědomí. Můžeme tak mluvit o podvědomé touze jako o touze, kterou si zcela neuvědomujeme.

Pokud je podvědomí užíváno hlavně v souvislosti s psychologií, kdy užijeme slovo povědomí?

Např. chceme-li vyjádřit povšechnou vědomost o něčem, povědomí o podstatě přírodních jevů nebo vědomí vztahu k určitému společenství: národní, společenské povědomí. Pak se také sportovec nebo umělec zapíše do našeho povědomí.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.