Pouť jako kost nebo jako píseň?

Pouť je zajímavé slovo, které svými tvary svědčí o neustálém pohybu a vývoji v jazykovém systému češtiny. Patří do skupiny podstatných jmen rodu ženského zakončených na souhlásku. Tahle slova se původně skloňovala podle vzoru kost, tedy pouť bez pouti jako kost bez kosti. Postupně však začala přecházet ke skloňování podle mladšího vzoru píseň, tedy pouť bez poutě jako píseň bez písně. Jenže i když ten pohyb probíhá už několik staletí, není dosud ukončen, a tak může mít tato poměrně rozsáhlá skupina slov dvojí koncovky ve 2. pádu čísla jednotného a skoro ve všech pádech čísla množného. U slov zakončených na -ť, jako je právě pouť nebo také nit, trať nebo závrať nacházíme ve 2. pádu jednotného čísla dva tvary, tedy bez pouti i bez poutě, bez niti i bez nitě, bez trati i bez tratě. Tytéž dvojí koncovky se potom u těchto slov vyskytují i v množném čísle, tedy například navštívím dvě poutě i dvě pouti.

I sousloví svatý Jiří je ale zajímavé. Přídavné jméno od něj může znít svatojiřský, ale také svatojirský.

Pouť je slavnost k uctění památky světce, kterému je zasvěcen místní kostel. Jelikož kostelů zasvěcených svatému Jiří je u nás hodně, jsou četné i dubnové poutě. Ne všude je dnes ale patrné, že se jedná o svatojiřskou nebo svatojirskou slavnost. Možná k tomu došlo tím, že lidé za minulého režimu nechtěli nebo nesměli připomínat církevní rozměr těchto slavností. Třeba v Plzni nese tato pouť název „pouť u sv. Jiří“, a odkazuje tak k místu konání u kostela, který je tomuto světci zasvěcen. V Černošíně se ve stejném termínu koná „pouť svatého Jiří“, název se tedy váže přímo ke světci. Ve městě Brušperk se koná Brušperská pouť. Kdo neví, že je zde kostel sv. Jiří, důvod pouti odhalit nemusí. A konečně jedna z největších svatojiřských poutí je Řipská pouť. Jak je poznat z jejího názvu, koná se u hory Říp, konkrétně pak v obci Krabčice–Rovné. I zde je název pouti odvozen od lokality, konkrétně od názvu památné hory, nikoli však příslušné obce. Ani tady nemusí návštěvníci vědět, že rotunda na Řípu je zasvěcena svatému Jiří. Mimochodem, název této pouti se v posledních dvaceti letech proměňuje. Z původně Řipské pouti se v psaných dokumentech stále častěji stává pouť Řípská, protože tyto dokumenty připravují organizátoři bez znalosti místního úzu, tradice a zvyklostí. Oba tvary jsou možné, starousedlíci v okolí Řípu však dávají jednoznačně přednost variantě s krátkým i s odkazem na další podobně utvářená slova, jako je název celého regionu Podřipsko.

Tak nebo tak, že se pouť na naší nejposvátnější hoře koná k poctě svatého Jiří, se z jejího názvu nedozvíme.