Poroste obilí na polích Vysočiny ještě za sto let? V Bystřici to zkoumají vědci

6. říjen 2020 06:00
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy CzechGlobe, laboratoř Bystřice

Konec 21. století je ještě daleko, vědci ale už teď zkoušejí zjistit, co a jak budou moci na naší planetě zemědělci pěstovat a jak se mohou připravit na změny klimatu.

Jedním z takových míst, kde se na zemědělské plodiny aplikuje předpokládané prostředí konce století, je vědecká laboratoř u Bystřice nad Perštejnem.

Oxid uhličitý

Z velkého zásobníku oxidu uhličitého proudí oxid uhličitý pomocí trubek do komor připomínajících malé domečky, kde se simuluje prostředí, které bude na naší planetě na konci století.

Skoro dvojnásobnou koncentraci oxidu uhličitého společně s dalšími faktory jako teplo nebo srážky pak vědci aplikují na zaseté obilí. Celé je to řízeno z centrálního počítače. Jak ovládání funguje, popisuje akademický pracovník CzechGlobe Karel Klem: „Toto je vlastně řídící program, kde se zobrazují jednotlivé komory. Je u nich vidět, co je vypnuto a zapnuto. Vlastně řídí to, jak má běžet ten ventilátor, jak se mají otevírat klapky, jak se injektuje oxid uhličitý.“ 

Dvojnásobná koncentrace oxidu

Výzkumná laboratoř CzechGlobe neboli Ústavu výzkumu globální změny při Akademii věd začala u Bystřice nad Pernštejnem s experimenty v roce 2013. Vědci tam pracují s předpokladem, že koncentrace oxidu uhličitého bude na konci století skoro dvojnásobná. 

CzechGlobe, laboratoř Bystřice

„Zvýšená koncentrace má pozitivní vliv na rostliny. Pokud je pro ně všechno v pořádku, tak se dá předpokládat přírůstek výnosu až 30 procent,“ sděluje Karel Klem pozitivní část vědeckého výzkumu.

Problém ale nastává, pokud rostliny ideální prostředí nemají a chybí jim například voda. „Ty rostliny v tom zvýšeném oxidu jsou bujnější, mají zvýšenou biomasu, a oni té vody spotřebují více, takže ji dříve vyčerpají.“ 

Výkyvy počasí

Další faktor, který může mít vliv na úrodu, jsou časté výkyvy počasí, které mohou být v budoucnu větší. „To, co je pro zemědělce nejproblematičtější, jsou právě výkyvy, vlny veder, sucha.“ 

Podle Klema bude při vyšší koncentraci oxidu uhličitého klesat také kvalita obilí. „To znamená, že se potravinářská pšenice změní na krmnou pšenici.“ 

Vědci proto předpokládají, že bude muset dojít ke šlechtění nových druhů obilí, které budou odolnější. Stejně tak se budou muset zemědělci začít pracovat s půdou, která by měla být schopna zachytit více vody a uhlíku.

autoři: Patrik Salát , mik
Spustit audio

Související