Poctivá kroupová polévka s fazolemi. Chutný a vydatný pokrm, kterým lze nahradit i hlavní jídlo
Poctivá polévka, vhodná zejména pro zimní období, dovede dobře prohřát. Ať už ji nazveme kroupovou s fazolemi nebo fazolovou s kroupami, jde o chutnou a vydatnou polévku, kterou lze nahradit hlavní jídlo.
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří například gulášová, fazolová, dýňová, rajčatová a třeba i čočková.
- 250 g krup
- 250 g suchých fazolí
- 2 bobkové listy
- nové koření
- celý pepř
- 1 větší cibule
- 200 g kořenové zeleniny
- 100 g šunky nebo uzeného masa
- 2 l vývaru
- 4 stroužky česneku
- mletý pepř
- mletá paprika
- majoránka
- sůl
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.
Nakonec i naše babičky a prababičky dobře věděly - že „polévka je grunt“. Dobře to věděly, často to říkaly a my tuhle větu říkáme často také. Je to totiž pravda - dobrá polévka je prostě základ! Naši předkové to věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.
Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.
Postup:
Fazole přes noc namočíme. Pak k nim přidáme bobkový list, koření a uvaříme je. Solíme, až když jsou měkké.
Kroupy uvaříme zvlášť v osolené vodě.
Očištěnou a na kousky nakrájenou cibuli a zeleninu dusíme do měkka a pak ji rozmixujeme na kaši.
V hrnci přivedeme do varu cca 1 ½ - 2 litry vývaru, který můžeme připravit i z bujónu.
Do vroucího vývaru vložíme uvařené kroupy a měkké fazole, osolíme, opeříme, přidáme podle chuti mletou papriku a zahustíme rozmixovanou zeleninou, která dá polévce mimořádně dobrou chuť.
Polévku povaříme cca 10 minut. Na závěr ji ochutíme utřeným česnekem a majoránkou.
Před podáváním každou porci posypeme nakrájenou šunkou nebo uzeným masem.
Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.
Jak polévka pomáhá tělu
Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.
Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.
Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organismus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.
Dobrou chuť!
Související
-
Hustá fazolová polévka je skvělá do zimy a plískanic. Zahřeje vás a dodá potřebnou sílu i energii
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd.
-
Polévka z červené čočky je skvělá do podzimních dnů a plískanic. Zahřeje a dodá potřebnou energii
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří čočková.
-
Polévka je grunt a nikdy neuvaříte dvakrát stejnou. Zkuste exotickou mexickou fazolovou s chilli
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří fazolová.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
