Po sklizni začíná na Vysočině čištění a sušení kmínu, poté se prodá na českém i zahraničním trhu

Na Vysočině si v pěstování kmínu stále drží prvenství. Produkce koření s charakteristickou vůní ale v posledních letech mírně klesá. Letos zemědělci sklidili o zhruba 140 hektarů méně než loni.

„S rozvojem bioplynových stanic a rozšířením řepky a kukuřice mají tyto malé plodiny včetně kmínu problémy. Zůstaly u něj jen zemědělské závody, které mu fandily kdysi a fandí i dnes,“ vysvětluje dlouholetý předseda, nyní člen sdružení Český kmín Josef Kameník a dodává:

„Vyváží se do celé řady zemí. Například do Holandska, Maďarska, Německa, Polska, Ruska nebo na Ukrajinu.“

Členka stejnojmenného sdružení Ludmila Kameníková připomíná, že díky obsahu silic se využívá nejen v kuchyni.

„Jsou poměrně ceněnou surovinou při výrobě léčiv, které podporují trávení. I z toho důvodu se toto koření používá v kuchyni,“ upozorňuje Kameníková.

Rozloha polí s kmínem se pohybuje podle vývoje kupních cen. Na Vysočině se pěstuje na necelých pěti stech hektarech.

Tuzemské koření je natolik kvalitní, že získalo značku Český kmín. Lidé si ho můžou koupit přímo v zemědělských podnicích v Přibyslavi, Krucemburku, Malči nebo Slavíkovicích.