Po sklizni je třeba zahrádku připravit na zimu. Využít můžete i zelené hnojivo
Po sklizni je třeba zahrádku připravit na zimu. Využít můžete i zelené hnojivo
Je konec října, ovoce a zelenina jsou už určitě zpracované nebo uložené ve sklepích, a je třeba zahrádku připravit k zimnímu odpočinku. Co všechno je třeba udělat? Zajeli jsme se podívat do zahrádkářské kolonie na okraji Žďáru nad Sázavou na Vysočině.
Léto i začátek podzimu byly letos neobvykle teplé a zahrádkářům to často prodloužilo sezónu. „Ve skleníku mám ještě papriky, nasadil jsem na konci srpna podruhé okurky,“ říká předseda žďárské pobočky svazu zahrádkářů Milan Andrýsek. Okurky mu dokonce ještě v říjnu kvetou. Neusíná ale na vavřínech, a zahradu na zimu připravuje.
Po sklizni je třeba záhony zrýt a zapravit do země hnůj. Často se používá zelené hnojení, což je vysetí například jetele, vikve nebo hořčice. Když naroste dostatečné množství zelené masy, zapraví se do země. „Je to výhodné. Nahrazuje hnůj, protože v dnešní době je skoro problém sehnat klasický hnůj,“ vysvětluje Milan Andrýsek.
Na podzim je také čas zasadit podzimní cibuli sazečku a česnek. „Cibule naroste brzy na jaře, dá se v květnu sklízet,“ říká zahrádkář a ukazuje k záhonu zasázených jahod. „Někdo dává pod fólii, já kombinuji. Je dobré posypat malou vrstvou slámy.“ To je ostatně dobré použít i u česneku a cibule. Poslechněte si v Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
