Kateřina Sikorová z Krnova|Kde, nebo na nějakém bizarním místě jste dostali záchvat smíchu.
Hodně dlouho , možná dvacet let jsem nemohla posadit vedle své sestry.
Začalo to v sedmdesátých létech dostaly jsme vstupenky na hudební skupinu Plavci. Když muzikanti vyšli na scénu a začli hrát, najednou sestra do mně drncla a řekla, podívej se na toho kytaristu. Oči jsem na ní vytřeštila a ptám se-proč? V tom nás zachvátil smích. Bylo to hrozné slzy tekly, břicha bolely a smích nešel zastavit. Dlouhé roky jsme si nomohly v divadle sedět vedle sebe. Jednou jsem si přisedla k sestře na pohřbu v kostele, když jsme se dotkly lokty , věřte musela jsem si odsednout. Nedávno, jsme na to zavzpomínaly a vůbec nám nebylo k smíchu.
Martina|Dobrý večer všem. Ano, nepovedlo se mi mít děti, po určité operaci , kterou tu nemůžu rozvádět, po jedné návštěvě lékařky to šlo ze dne na den a bylo po nadějích. Napřed si to nepřipouštíte, potom trochu otupíte, pak závidíte jiným a nakonec se s tím smíříte a naučíte žít. Vždycky jsem měla kamarádky, kterým to nevadilo a tak je to dodnes. Ano, i takový je život. I když - mám taky dvě kamarádky, kterým děti odešly do ciziny trvale a nenavštěvují se, takže jsou na tom v podstatě jako já.
Frantisek svaricek|A p.Jitko co teďkom už můžu plánovat ?když už mé bude 80 roku,nechám tomu volný přechod jako celému mému životu.Hlavné si nad tím nelámat hlavu,onoho nějak dopadne.
Frantisek svaricek|Dobrý večer paní Jitko a posl.N.L.Já osobné jsem si v životě moc žádné cíle nedával,protože jsem brzo přišel o jednu ledviny,a tak jsem si musel hlavné hlídat zdravi.Tose mé celkem dařilo,tak že jsem mohl pracovat plným nasazením.Samozřejmé když se vydélaly peníze,podle toho se taky budovalo .Změnou režimu nastala jiná situace ,i dotoho jsem se pustil s vervou a bez nějakého dlouhého uvažování,a musím říct že to jde.Protože když se nějak moc plánuje dopředu ,tak to taky nemusí vyjít a přinese vám TP problém.Já jsem nato šel pragmaticky a vychází to,takový je život.Ješté jednou vás všechny zdravi František že Židlochovic.
Helena Janáčková|Nebylo v mém životě NIC, co bych nezvládla, úplně se rozplývám nadšením v důchodu. ALE. Tato doba DĚS, pro můj mozek i tělo, přesyceno !!!!, životem tělo=unavený materiál, bez obnovy(KDE)Zlomena z nezvěstného syna 11 let. Z hrůzy jsem zestárla a zešedivěla, zdravotní neduhy 0. Vysvitlo slunce a nastal zlom, mám náhradního syna. MYMI prsty ,hlavou i dny
uplynuly roky a našla jsem cestu.
jsem obezní na čerstvém vzduchu v přírodě, s písněmi "Noční linkou" polehávám, suším ovoce , a tančím s vlky.
