Očkování proti žloutence ochrání na desítky let, proti chřipce jen na jednu sezónu
Dětský očkovací kalendář je nabitý. První dva roky života dostávají děti jednu vakcínu za druhou. Dospělí jsou povinně očkovaní jen proti tetanu a musí si čas od času zajít pro další dávku: „Dospělí by měli být přeočkování po 10 nebo 15 letech. Lidé starší 60 let by měli být přeočkováni už po 10 letech,“ vypočítává lékařka z očkovacího centra Avenier a zároveň krajská hygienička Alena Dvořáková.
Praktičtí lékaři už korespondenční lístky s pozvánkou na přeočkování většinou neposílají, musíme si raději zavolat a přeptat se na další termín.
Ochrana proti žloutence vydrží na celý život, proti chřipce musíme na injekci každý rok znovu
Žloutenka je velmi nepříjemná nemoc – všichni asi známe dietní a pohybová opatření, která po nemoci následují. Proti žloutence typu A i B existují očkování. „Proti B jsou už děti jako miminka naočkovaní, ale A se přenáší špinavýma rukama, kontaminovanou potravinou nebo vodou,“ začíná povídání o nemoci špinavých rukou lékařka. „Mohlo by se zdát, že nám žloutenka nehrozí, ale mikroepidemie v roce 2008 a 2009 se třeba v Praze objevila. Žloutenka je tady stále. Jedna dávka je na 6-18 měsíců, potom se přeočkovává a potom ochrana zůstává na 25 až 30 let. A předpokládá se, že vydrží až do konce života.“
Naopak proti chřipce musíme na přeočkování každý rok znovu. „Může dojít k menší změně viru, tzv. driftu a musí se vyrobit aktuální vakcína. Ochrana z jednoho očkování je 6-12 měsíců.“
Vakcíny pro ženy
Další očkování, které si můžeme vybrat sami, a nenařizuje nám ho zákon, je očkování proti planým neštovicím. Lékařka Alena Dvořáková ho doporučuje především mladým ženám, které pracují v dětských kolektivech a neprodělaly tuhle nemoc už dřív. Plané neštovice jsou totiž velmi nebezpečné pro těhotné ženy. Ženy by měly zvážit i ochranu proti rakovině děložního čípku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
