Očkování proti žloutence ochrání na desítky let, proti chřipce jen na jednu sezónu
Přeočkování například proti tetanu je zodpovědností každého z nás. Lékaři totiž převážně nezvou každého pacienta zvlášť. Na obecné dotazy ale zodpoví. V poradně o tom mluvila Alena Dvořáková z krajské hygieny
Dětský očkovací kalendář je nabitý. První dva roky života dostávají děti jednu vakcínu za druhou. Dospělí jsou povinně očkovaní jen proti tetanu a musí si čas od času zajít pro další dávku: „Dospělí by měli být přeočkování po 10 nebo 15 letech. Lidé starší 60 let by měli být přeočkováni už po 10 letech,“ vypočítává lékařka z očkovacího centra Avenier a zároveň krajská hygienička Alena Dvořáková.
Praktičtí lékaři už korespondenční lístky s pozvánkou na přeočkování většinou neposílají, musíme si raději zavolat a přeptat se na další termín.
Ochrana proti žloutence vydrží na celý život, proti chřipce musíme na injekci každý rok znovu
Žloutenka je velmi nepříjemná nemoc – všichni asi známe dietní a pohybová opatření, která po nemoci následují. Proti žloutence typu A i B existují očkování. „Proti B jsou už děti jako miminka naočkovaní, ale A se přenáší špinavýma rukama, kontaminovanou potravinou nebo vodou,“ začíná povídání o nemoci špinavých rukou lékařka. „Mohlo by se zdát, že nám žloutenka nehrozí, ale mikroepidemie v roce 2008 a 2009 se třeba v Praze objevila. Žloutenka je tady stále. Jedna dávka je na 6-18 měsíců, potom se přeočkovává a potom ochrana zůstává na 25 až 30 let. A předpokládá se, že vydrží až do konce života.“
Naopak proti chřipce musíme na přeočkování každý rok znovu. „Může dojít k menší změně viru, tzv. driftu a musí se vyrobit aktuální vakcína. Ochrana z jednoho očkování je 6-12 měsíců.“
Vakcíny pro ženy
Další očkování, které si můžeme vybrat sami, a nenařizuje nám ho zákon, je očkování proti planým neštovicím. Lékařka Alena Dvořáková ho doporučuje především mladým ženám, které pracují v dětských kolektivech a neprodělaly tuhle nemoc už dřív. Plané neštovice jsou totiž velmi nebezpečné pro těhotné ženy. Ženy by měly zvážit i ochranu proti rakovině děložního čípku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
