Obce u Hrádku trvají na tom, že by jaderné úložiště ohrozilo vodu

Odvolávají se na blízké evropské rozvodí. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák v Jihlavě řekl, že se povodí dokonce zajímá o možnost vybudovat na tomto území nádrž, která by byla zásobou pitné vody pro Jihlavu.

Devět lokalit

Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uvedli, že vodě věnují pozornost na všech devíti lokalitách v Česku zvažovaných pro úložiště. „Rozvodí různých řádů máme v každé lokalitě, takže to je charakteristika, se kterou stejně musíme počítat na všech lokalitách,“ uvedl Lukáš Vondrovic, který je v SÚRAU zodpovědný za projekt přípravy hlubinného úložiště.

Hrádek

Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov.

Plánovaná nádrž

Podle Dvořáka se stavba nádrže s kapacitou zhruba 1,5 milionu metrů krychlových vody zvažuje v údolí mezi obcemi Dolní Cerekev, Batelov a Rohozná. Dvořák řekl, že obce kvůli záměru kontaktovali zástupci Povodí Moravy a ministerstev životního prostředí a zemědělství. „Domluvili jsme se, že tomu zájmu státu nebudeme stát v cestě,“ řekl.

Ředitel SÚRAO Jan Prachař potvrdil to, že do poloviny příštího roku by měl počet lokalit zvažovaných pro úložiště klesnout z devíti na čtyři. „V současné chvíli máme dostatečné množství dat a informací, abychom mohli zodpovědně a objektivně přistoupit ke snížení počtu,“ uvedl.

Podle platné koncepce státu by měla být finální lokalita pro úložiště vybraná do roku 2025. Se stavbou skladu, v němž by měly být zhruba půl kilometru pod zemí uloženy tisíce tun jaderného odpadu, hlavně vyhořelého jaderného paliva z elektráren, stát počítá od roku 2050. Fungovat by pak úložiště mělo od roku 2065.