Nový projekt zdokumentuje židovskou historii na pražských Vinohradech

Snaží se zachytit nejen fyzické stopy existence nejpočetnější židovské obce předválečného Československa, ale i příběhy rodin, jejichž skutečná identita či náboženská příslušnost byla zcela jiná než židovská. Přesto se i tyto rodiny staly obětí nacistických rasistických zákonů a následné genocidy.

V následujících třech pořadech vám představíme některé ze znovunalezených vinohradských příběhů. Současně se na všechny posluchače obracíme s prosbou: Pokud snad máte ve svých soukromých archívech fotografie, dokumenty či artefakty týkající se židovské přítomnosti u nás, podělte se o ně s Židovským muzeem v Praze. A nyní již první příběh Martina Šmoka z židovských Vinohrad.

První organizované židovské́ bohoslužby se na Vinohradech odehrály na židovský Nový rok občanského roku 1882, a to v prostoru zajištěném jistým Šimonem Engelem z Roudnice. Roku 1890 vzniká samostatná židovská obec a zřizuje si trvalou modlitebnu na Tylově náměstí, v domě označeném čísly 11 a 12, i když některé zdroje hovoří o čísle 16. Dosud nebyla nalezena žádná obrazová dokumentace této modlitebny známé jako "Bethaus".

Během několika let získala obec půjčky umožňující výstavbu skutečné synagogy. Podobně jako po dobu stavby Národního divadla existovalo Prozatímní divadlo, židovské obci na Vinohradech nejprve sloužila malá synagoga v budoucí Sázavské ulici, dokončená roku 1894. Na nejvíce navštěvované svátky její kapacita potřebám věřících nestačila, a tak byly k bohoslužbám pronajímány sály okolních restaurací, například Hajnovky. Velký templ s dvěma tisíci míst byl konečně zprovozněn roku 1896. Bohoslužby v něm byly reformní, doprovázené varhanami a vlastním smíšeným sborem.

Interiér Vinohradské synagogy|foto: Public domain, Jewish Encyclopedia (1901-1906)

Vysoké věže synagogy, nedílná součást panoramatu Vinohrad, přitahovaly zášť českých antisemitů po celou dobu existence vinohradské synagogy: "Dříve měl Izrael svou značku jedině na židovském městě, na kteréž byl odkázán. Dnes vtiskl svou značku nejnovějšímu a nekrásnějšímu předměstí Prahy, Vinohradům... Nic nevyznačuje moc Israele tak pro nás pokořivě jako synagoga vinohradská se svými impozantními věžemi, jež viděti je daleko široko," psaly o budově Katolické listy.

Přání dávných antisemitů se paradoxně splnilo na počátku padesátých let minulého století. Tehdy byla vinohradská synagoga, poškozená spojeneckým náletem v únoru 1945, odstřelena. Stalo se tak poté, co byl zamítnut návrh přestavět ji, jak bylo uvedeno, na "největší sokolovnu v zemi". Věže vinohradské synagogy tak z panoramatu Prahy navždy zmizely a zmizet měla i vzpomínka na ni.

Existují svědectví, že si před odstřelem obyvatelé okolních domů odnášeli ze synagogy artefakty na památku. Pokud víte o někom, kdo takový kus paměti Vinohrad vlastní, dejte nám, prosím, vědět.