Internet nezapomíná. Jak rodiče nevědomě vytvářejí dětem digitální stopu
Každý komentář, fotografie nebo kliknutí na internetu zanechává digitální stopu. Podle policie bychom měli přemýšlet nejen nad tím, co sdílíme o sobě, ale i o svých blízkých dětech.
Internet si pamatuje téměř všechno. Každá fotografie, komentář nebo kliknutí zanechává digitální stopu, která může člověka provázet celý život. Podle kapitána Martina Hrona z Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina ji přitom vytváříme nejen sobě, ale i svým dětem.
„Digitální stopa je stopa, kterou po sobě člověk zanechává v digitálním prostředí. Můžeme si ji vytvořit sami, nebo ji někdo vytvoří za nás. Proto by měl každý přemýšlet nad tím, co sdílí,“ vysvětluje Hron.
Martin Hron rozlišuje dvě základní podoby digitální stopy – aktivní a pasivní. Aktivní vzniká vědomě, například při sdílení fotografií, komentování příspěvků nebo při aktivitě na sociálních sítích. „Pasivní digitální stopa je ta, kterou o nás sbírají digitální platformy bez našeho vědomí. Patří sem například IP adresa, cookies, vyhledávané pojmy nebo informace o připojení k internetu,“ doplňuje Hron.
Riziko podle něj přichází ve chvíli, kdy dojde k úniku dat. Ty pak mohou být zneužity například při kybernetických podvodech, napadení účtů nebo při vydírání.
Sharenting jako hrozba
Zvláštní pozornost by měli věnovat rodiče sdílení informací o dětech. Fenomén nazývaný sharenting označuje situaci, kdy rodiče zveřejňují na sociálních sítích fotografie a informace o svých dětech i blízkých.
Čtěte také
Podle něj je důležité hlídat i pohyb dětí na sociálních sítích. Ty jsou oficiálně přístupné až od 13 let, přesto se toto pravidlo často obchází. „Stačí zadat jiné datum narození,“ říká Martin Hron.
Sociální sítě mohou podle něj představovat riziko zejména kvůli nevhodnému obsahu, nenávistným komentářům nebo manipulativním informacím. „Rodiče nesou za své děti odpovědnost a v digitálním prostředí to platí dvojnásob,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
