Malý dinosaurus s hřebenem na zádech. Jihlavská zoo chová agamy Weberovy poprvé
Zoologická zahrada Jihlava představuje nový druh – agamy Weberovy. Mláďata dorůstají přes metr a samci zaujmou hřebenem jako z pravěku.
Zoologická zahrada Jihlava chová agamy Weberovy vůbec poprvé. Zatím jde o mláďata, do budoucna by se mohla dočkat i vlastních odchovů.
„V jedné snůšce bývají dvě až osm vajec,“ říká chovatelka Petra Škarková. Inkubace trvá zhruba šedesát dní, podle teploty i déle. Na rozdíl od některých plazů ale u tohoto druhu teplota pohlaví neovlivní. „Tady je pohlaví dané už ve vejci. U želv nebo krokodýlů si můžete takzvaně napéct holky nebo kluky, ale agamy to tak nemají,“ směje se Škarková.
Agamy Weberovy dorůstají délky kolem jednoho metru. Nejvýraznějším znakem jsou jejich hřbetní a ocasní plachty. „Ta agama to má opravdu jak dinosaurus,“ popisuje Škarková. Výrazný rozdíl je mezi samcem a samicí. Samec má mohutný hřeben od krku přes záda a také specifickou hlavu. „Má hranatou čelist, jako kdyby narazil do zdi. Trošku jak buldoček,“ usmívá se chovatelka.
Samičky mají plachtu také, především na ocase, ale méně nápadnou. Zbarvením jsou spíše nenápadné – hnědě kropenaté s krémovými tóny. „Není to vyloženě barevný druh, ale dohání to designem. Je to krásné zvíře,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
