Nemocných po kousnutí klíštětem na Vysočině přibývá
Na Vysočině je téměř dvojnásobek případů onemocnění boreliózou. Nositeli nákazy jsou většinou klíšťata. Z toho lze usuzovat, že těch infikovaných klíšťat je v přírodě velké množství. V poradně o tom mluvila lékařka Alena Dvořáková
S doktorkou Alenu Dvořákovou z Krajské hygienické stanice a z Centra očkování a cestovní medicíny jsme mluvili o výsledcích tzv. vlajkování a počtech infikovaných klíšťat na Vysočině. Jedná se o sběr klíšťat za pomocí vlajky. Je to látka, na které se snadno klíšťata zachytávají.
„Účelem je zjistit míru zamoření virem klíšťové encefalitidy a bakterií lymské boreliózy. My jsme tento průzkum prováděli v 29 lokalitách a v 21 z nich byla prokázána bakterie borrelia burgdorferi, která způsobuje lymskou boreliózu,“ říká host. Sběr vzorků probíhal na Vysočině.
Vysočina patří k rizikovým krajům
I přesto, že vlajkování neodhalilo infikovaná klíšťata encefalitidou, z vývoje nemocnosti je zřejmé, že se v našem kraji vyskytují v hojném počtu. „Podle nemocnosti, jaká je v našem kraji, jde počet nemocných za posledních patnáct let strmě nahoru,“ upozorňuje Dvořáková.
Oproti loňskému roku je letos nemocných více
„Letos evidujeme celkem 28 případů klíšťové encefalitidy v celém kraji. Oproti loňskému roku, kdy za stejné období, tedy do konce července, bylo 19 případů. U lymské boreliózy je ten nárůst mnohem větší. Letos je to 160 případů a loni 78,“ říká host.
Nejlepší ochranou je očkování
To je možné aplikovat pouze proti klíšťové encefalitidě. Můžete se nechat očkovat i během léta, ale očkování bývá účinné až po druhé dávce. Proti borelióze existují pouze preventivní opatření v podobě používání repelentů, vyhýbání se vysoké trávě a nošení dlouhých nohavic případně rukávů, pokud se pohybujete v listnatých lesích a porostech s vysokou trávou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
