Naložte byliny do oleje! Nahradí aspirin, repelent i antiperspirant
Sklidili jste úrodu levandule a šalvěje ze zahrady? Jak s těmito bylinami naložit, poradí bylinkářka Radka Svatošová. Podle ní je také nejvyšší čas zajít do přírody a natrhat si květy třezalky a tužebníku. Až přijdou na podzim různá onemocnění, budete mít vlastnoručně vyrobený přírodní lék.
Pokud jste si nasušili květy levandule, velmi dobře poslouží jako součást různých čajových směsí. Ale pozor, je velmi aromatická, tak opatrně s množstvím. Velmi lahodné jsou levandulové sušenky, kam se přidává sušená levandule.
Levandule skvěle poslouží jako odpuzovač hmyzu, výroba je velmi jednoduchá. Stačí květy zalít kvalitním olejem, nechat na slunci a každý den protřepat. Po několika týdnech je repelent hotový. Odpuzuje hmyz nejen na lidském těle, ale například i mšice na růžích.
Šalvěj proti pocení i na nervy
Listy šalvěje se sklízejí těsně před tím, než začne bylina kvést. Ale vyplatí se i druhá nebo třetí sklizeň. Listy šalvěje můžete sklízet i v srpnu. Listy obsahují třísloviny, které ovlivňují potní žlázy, čímž omezují pocení. Dalším plusem je také fungicidní a antibakteriální působení šalvěje. Výborný je podle Radky Svatošové sirup, který se dá vyrobit za studena, a ještě lepší je za tepla.
„Do skleničky vkládáte jednotlivé vrstvy cukru a šalvěje, je potřeba pořádně promačkat. Ale může se stát, že šalvěj nepustí mnoho šťávy, listy mohou být suché. V tom případě je lepší vyrobit si sirup za tepla,“ radí bylinkářka.
Čtěte také
Šalvěj zalijeme studenou vodou, necháme macerovat, potom přivedeme k varu, krátce povaříme, necháme do druhého dne zchladnout. Druhý den přecedíme, a na litr tekutiny přidáme jeden kilogram cukru. Ještě před varem můžeme přidat pokrájené bio citróny nebo kyselinu citrónovou, která konzervuje.
Přecezenou tekutinu s cukrem pak dáme do většího hrnce a zahříváme až do krátkého varu. Poté nalijeme do lahví vypláchnutých alkoholem a ještě pro jistotu zakápneme alkoholem.
Tužebník jako přírodní aspirin
Tužebník jilmový miluje vlhká místa kolem potoků, rybníků, najdete ho na vlhkých loukách. Už z dálky jsou vidět bílé chomáčky, což jsou květy tužebníku. Jeho vzhled je nezaměnitelný a kvete celé léto.
„Vřele doporučuji nasbírat si tento přírodní aspirin. Nejlepší je natrhat si ho ve chvíli, kdy začíná rozkvétat. Po usušení se používá ke zmírnění bolestí, na snížení teploty, při nemocech z chladu. Stačí přelít usušenou bylinu horkým nálevem nebo ji naložit do oleje stejným způsobem, jako šalvěj nebo třezalku,“ říká Radka Svatošová a dodává, že název tužebník není náhodný.
„Mám vypozorováno z různých kurzů, že tužebník jilmový voní více mužům. Používaly ho dokonce nevěsty při svatební noci, aby přilákaly ženicha. Vzácnější je tužebník obecný, ten je jemnější a více voní ženám.“
Při bolestech zad pomůže třezalkový olej
Žlutě kvetoucí třezalka pořád ještě kvete, je nejvyšší čas nasbírat si květy a naložit je do oleje. Když necháte olej s třezalkou na slunci a každý den budete sklenici protřepávat několik týdnů, zbarví se tekutina do tmavě ruda. Tímto olejem potíráme bolestivá místa na zádech.
Olej z třezalky je velmi hojivý. Hodí se na popáleniny, na poranění, na opary, a podobně.
Související
-
Bylinková poradna – od skořice až po dobromysl
Skořice, hřebíček nebo kardamom. To je koření, které vánočně provoní naši domácnost a zahřeje na těle i na duši. Jsou ale byliny, které si můžeme vlastnoručně vypěs...
-
Tužebník pro přitažlivost, lípa pro zdraví. Recepty od bylinkářky z Nemošic
Bylinkářka z Nemošic Radka Svatošová představila v dnešní Radioporadně devatero letních bylin. Sama je zpracovává na mnoho způsobů.
-
Tinktura z lichořeřišnice - to nejlepší na imunitu
Lichořeřišnice je letnička, která svými oranžovými a žlutými květy rozjasní každou zahradu. A nejen to. Má i léčivé účinky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
