Najezený člověk je spokojený. Ovšem ptákovi, který je přikrmován, do zpěvu není

Polouzavřené krmítko z boku
Polouzavřené krmítko z boku
Z důvodu nedostatku potravy většina ptáků odlétá do teplých krajin. Ti, kteří u nás přes zimu zůstávají, nemají lehký život, proto je dobré jim pomoci. Existuje několik způsobů přikrmování ptáků, tím nejznámějším je přikrmování na krmítku. Poslechněte si rozhovor se zoologem Alešem Tomanem, který vás možná překvapí situacemi, při kterých si člověk myslí, že zvířatům pomáhá a přitom jim tou činností škodí.

„Jde o to, jestli vůbec přikrmování ptáků v zimě je účelné nebo není. Jsou na to různé názory, ale obecně musím na začátek říct, že určitě ptáky je dobré přikrmovat,“ těmito slovy začal Aleš Toman Poradnu Českého rozhlasu Region. Naznal, že je dobré je přikrmovat už jen z výchovného hlediska: „Když přikrmujeme ptáky na krmítku, na zahradě, tak je poznáme a to, co poznáme, máme rádi.“

Jak často ptáky krmit a ve kterou denní dobu?

„Je to celkem jedno, to krmítko by mělo být naplněno od toho období, kdy začíná být v přírodě nouze o potravu, tzn. můžeme začít krmit koncem listopadu s tím, že tam může být příležitostně nasypáno. Až přijde krutá zima, mráz a sníh, je lépe krmit trvale, aby tam skutečně té potravy bylo dost. Dobré je mít nasušené jeřabiny nebo dát kolem krmítka nějaká jablíčka pro drozdovité ptáky, pro kosy apod.“

Negativa přikrmování

„Obecně to krmítko je negativní v tom, že ptáky koncentrujeme na jedno místo a zaměří se na ně i predátoři. Ať už to jsou predátoři přirození, třeba krahujec - ten si vždycky u toho krmítka vybere nějakou daň -, ale samozřejmě i predátoři, jako jsou kočky, které nejsou v přírodě to pravé,“ vysvětluje Toman. Krmítko by mělo být na přehledném místě, aby kočka neměla možnost se na něj dostat. Nejbližší strom by měl stát od krmítka 2 – 3 metry daleko, a ve výšce 1,5 – 2 metry. Další nevýhodou dle Aleše Tomana je to, že ptáci se naváží na místa, kde dostávají krmení, a tudíž neodtáhnou do teplých krajin.