Na začátku to vypadá jako angína, ale dítě se může i udusit. Českem se po mnoha letech šíří záškrt

19. březen 2024

V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.

Od roku 1969, kdy se proti záškrtu začalo očkovat, evidují čeští lékaři první úmrtí v souvislosti s touto nemocí. To je alarmující, jak potvrzuje Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka.

„Musím říct, že jako infektologa s dlouholetou praxí mě děsí kontakt s každým dítětem, které není očkováno, protože k přirozeně prodělávaným infekcím bohužel patří i úmrtí. A u záškrtu tomu tak je. Záškrt sice na začátku vypadá jako angína, v krku na mandlích vznikají povlaky, které se ale šíří i na okolní struktury, tudíž mohou zakrýt vchod do nosohltanu i dýchacích cest. Člověk se může udusit. V minulosti se to opravdu velmi často stávalo,“ uvádí.

Další komplikací je, že stejně jako u černého kašle tělo při onemocnění produkuje toxiny. Ty v případě záškrtu postihují srdce „Může dojít k srdečnímu selhání, protože toxiny způsobují poruchy srdečního rytmu, nebo mohou být postiženy nervy, což vede k ochrnutí,“ upozorňuje Zuzana Blechová.

Čtěte také

Smrtnost záškrtu se podle ní i v dnešní době udává kolem deseti procent, u dětí do pěti let je dvojnásobná. „Opravdu to strašák byl. Pokud bychom se podívali na řadu náhrobků z první republiky nebo doby Rakouska-Uherska a mohli dohledat, na co ty děti zemřely, tak šlo o záškrt, černý kašel, tuberkulózu. A o tom všem se dneska zase bavíme,“ komentuje.

Záškrt nejvíce ohrožuje neočkované malé děti, ale může být nebezpečný i ve vyšším věku. „Týká se to lidí ve středním dospělém věku s nějakým chronickým onemocnění, které může být záškrtem zvýrazněno. Potom se záškrt šíří třeba i kůží, to je trošku jiný kmen, a pak jsou ohroženi lidé, kteří mají bércové vředy, nějaké poruchy na kůži. Infekčnost je také obrovská a riziko závisí na vakcinačním statutu člověka,“ upozorňuje lékařka Zuzana Blechová.

Očkování tedy považuje za zásadní. „I člověk v dospělosti má být minimálně jednou za život přeočkován. Mám na mysli kombinovanou očkovací látku, která shodou okolností postihuje jak záškrt, tak černý kašel a navíc ještě tetanus. Takže se dá použít místo klasického přeočkování proti tetanu,“ dodává.

Celý rozhovor o staronových strašácích – záškrtu, tuberkulóze a černém kašli – s infektoložkou Zuzanou Blechovou si poslechněte v magazínu Zdravíčko.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.