Na Vysočině je přebytek kůrovcového dřeva. Pily a další provozy ho ale nechtějí

„Poslední léta, asi čtyři, se pohybujeme v podstatě pouze v nahodilých těžbách. Zpracováváme dřevo, které je napadené podkorním hmyzem, dále souše a kalamitní dříví z lokálních kalamit,“ řekl Českému rozhlasu Aleš Rusek, lesní správce z Třebíče.

„Náš etát roční (pozn. plánovaná těžba) je zhruba 95 tisíc kubíků. V loňském roce jsme vytěžily 90 tisíc kubíků. To znamená dvojnásobek toho, co jsme zvyklí těžit.“

Problémy má i stát

S nadbytkem nechtěného dřeva se potýkají i Lesy České republiky. Krajský ředitel Luboš Šafařík poznamenal: „Pokud je to kvalita z těch takzvaných živelných těžeb, tedy kdy ty stromy položí k zemi vítr a nemají nějaké výrazné praskliny, je to čerstvé dřevo. Tak o takovouto kulatinu ten zájem zatím ještě je. Pokud je to kulatina ze souší, která má výrazné trhliny a dá se použít pouze na nějaké pomocné řezivo, tak s tou je dneska obrovský problém.“

Pily kůrovcové dříve nechtějí

Z kůrovcového dřeva totiž lze vyrábět jen poměrně omezený sortiment. Miroslav Vala z pily Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou vysvětluje, proč nemají dřevařské závody o takový materiál velký zájem. „Dostává se do závodu surovina, která je nějakým způsobem poznamenaná.“

Podle obchodního ředitele závodu Tomáše Krčila navíc pila nemůže více dřeva nakoupit, i kdyby chtěla. „My máme zakázky, máme produkty, kde dokážeme použít kůrovcovou hmotu. Samozřejmě, není to ideální. Nicméně ta kůrovcová kalamita se ještě nerozjela naplno. Už teď jsme, co se týká výroby, na limitu.“

Situace se asi jen tak nezlepší. Odborníci se shodují, že současná kůrovcová kalamita podpořená suchem je nejhorší za několik desítek let.