Na Vysočině je nejméně odkladů školní docházky v Česku

Nejčastějšími důvody odkladů v kraji jsou nezralost dítěte, logopedické vady nebo absence pracovních návyků, přičemž poslední důvod je na Vysočině zastoupen více než v jiných regionech.

Podrobněji se odklady liší podle oblastí. Nejnižší podíl je na Novoměstsku, Náměšťsku a Pacovsku, zatímco nejvíce odkladů zaznamenávají Moravskobudějovicko a Jihlavsko.

Studie také poukazuje na ekonomické dopady. Pozdější nástup do školy oddaluje vstup na pracovní trh, což znamená pro stát vyšší náklady a nižší příjmy. Analytici vypočítali, že snížení podílu odkladů na 16 % by mohlo přinést státnímu rozpočtu téměř 3 miliardy korun ročně. Tyto úspory by pocházely ze zkrácení předškolního vzdělávání, rychlejšího návratu rodičů do zaměstnání a dřívějšího zapojení mladých lidí do pracovního života.

Přesto by omezení odkladů mohlo přinést výzvy, jako je potřeba většího počtu pedagogů a možný nárůst školní neúspěšnosti. Na Vysočině však současný systém vykazuje stabilní výsledky s nižšími počty odkladů a pestřejšími důvody oproti jiným regionům.