Na Vírské přehradě si otužilci na protest proti zákazu chodí zaplavat do prvního ochranného pásma

Přehradu by obyvatelé v okolí Víru rádi začali využívat k rekreačním účelům. Právě tak byla v 50. letech postavena – jako ochrana před povodněmi a k rekreaci. Později se ale z Víru stala výhradně vodárenská nádrž. Mezi nespokojenými je i starosta Víru Ladislav Stalmach, který byl hostem pořadu Narovinu. „Jako třetí, čtvrtý důvod ve zprávě, která předcházela stavbě přehrady, je také rekreace. Ti lidé žili v trošku jiných představách o tom, k čemu bude sloužit přehrada.“

Zástupci sdružení obcí například požadují, aby byla téměř celá nádrž o délce deseti kilometrů určená ke koupání. Pro rozšíření turistického ruchu také chtějí zpřístupnit pozemek, který je součástí vodního díla jako parkoviště a chtějí také, aby na nádrži mohli hospodařit místní rybáři.

Jenže Vírská přehrada je jako zásobárna pitné vody určená pro 500 000 lidí a to je podle Povodí Moravy silný argument, proč tamní vodu přísně chránit. Často je Vírská přehrada srovnávána s Vranovskou, kde se koupat smí, dokonce tam jezdí i lodní doprava a z Vranova přitom čerpá pitnou vodu celé Třebíčsko. Vranov ale zásobuje vodou 100 000 lidí, což naznačuje, že význam Víru je pětkrát vyšší než význam Vranova. Protestní Novoroční koupání ve Vírské přehradě potom považuje Povodí Moravy za naprostou anarchii.
„Když se nemůžete domoci práva jiným způsobem, tak třeba na to chcete aspoň poukázat, protože myslím si, že fakticky to vykoupání několika jedinců v zimním období, několik, skoro bych řekl vteřin, je naprosto banální,“ kontruje starosta Víru Stalmach.

Pokud není možné uvolnění přísného režimu, lidé v okolí Vírské přehrady požadují alespoň kompenzace. Odebírání vody přirovnávají k těžbě, a když má někdo za zády doly, tak jeho obec také dostává kompenzace. I když obyvatelé připouští, že dopady na okolní krajinu nejsou v případě odběru vody tak dramatické, jako by byly v případě těžby, zákazy kolem Vírské přehrady spojené s ochranným pásmem ale stejně vnímají jako železnou oponu. Za to by podle nich kompenzace měly být!

„Dokonce máme materiály, ve kterých jsou mnohé újmy vyčísleny,“ říká starosta Víru Ladislav Stalmach.

Povodí Moravy však říká, že kompenzace už v současné době existují. Správně se nazývají náhrady za omezené užívání pozemků a staveb, jsou definované ve vodním zákoně, kde se doslova píše: "Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada". V případě vodárenských nádrží náhrady poskytuje jejich vlastník. U Vodní nádrže Vír je to Povodí Moravy, které podle jejich slov každoročně omezovaným vlastníkům takové náhrady vyplácí. „Nelze ale tyto náhrady vyplácet za potenciální omezení, jak si to pan starosta představuje, “ namítá generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.