Myslivecký rok začíná v dubnu, myslivci ale mají co dělat po celý rok. Pro zvěř jsou důležité i chladné měsíce
Myslivcům ten jejich nový myslivecký rok začíná úplně jindy než 1. ledna. Prvním měsícem je duben – měsíc, kdy se rodí nejvíc mláďat a startuje nový život.
Chladné měsíce jsou pro zvěř také důležité – například poslouží ke ztrátě roztočů a celkově je zvěř v útlumu. Myslivec má co dělat po celý rok. V zimě se stará o přikrmování, v poslední době se propaguje opravdu jen přikrmování objemným krmivem, senem a zásobení solí.
Hlavní sezóna krmení je na podzim, od září do listopadu, kdy zvěř nabírá zásoby na zimu. Cílem je i omezení shlukování zvěře na jednom místě, kde pak dochází k přenosu chorob. Pokud je krmelec na nevhodném místě, dochází i ke škodám na lesním porostu nebo na zemědělských plodinách.
V březnu mají napilno zejména myslivečtí hospodáři a předsedové spolků. Je to hlavně tzv. papírová práce – sčítání a taky plány lovu. A také už se objevují první mláďata – například selata prasete divokého se mohou narodit už v únoru. Ostatně v posledních letech je i nástup jara a teplých dnů časnější než kdysi, příroda se probouzí dřív.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
