Míváte skvrny na listech a pak i na plodech jabloní a hrušní? Mohla by to být strupovitost

6. květen 2022

Houbová choroba jabloní a hrušní, strupovitost, se na listech projevuje skvrnami, které pak nekrotizují a vypadnou. Opadávají také napadené květy nebo mladé plůdky. Na větších plodech se objevují drobné skvrny (strupy), deformace nebo praskání. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Tato choroba se šíří zejména za mokra a tepla, za deštivého počasí, kdy plocha listu i malých plůdků zůstává ovlhčená více hodin. Odrůdy odolné, částečně i plně rezistentní, trpí méně. Nebo vůbec neonemocní. Ale ‚klasika‘, jako je Spartan, McIntosh, Šampion, Čistecké, Gloster, Letní průsvitné, James Grieve či Golden Delicious, přichází o listovou plochu, která má vyživovat tvořící se plůdky i nové výhony, listy.

Strupovitost na listech jabloně hrozí při deštivém počasí

Je třeba se rozhodnout, jestli budeme ošetřovat a zachováme si naději na solidní sklizeň jen málo poškozených jablek, nebo budeme hrdě koukat na to jak se listy a ovoce pokrývají skvrnami strupovitosti a ta je ničí, znehodnocuje. Nemají-li nové přírůstky alespoň 15 zdravých listů, nemohou zajistit pro příští rok solidní násadu květů a mají i sníženou odolnost k zimním mrazům.

Pokud jde o přípravky, na trhu jsou jak kontaktní, použitelné v ekorežimu, tak i přípravky konvenční, zajišťující lepší výsledek i při poněkud liknavějším přístupu. Zatímco kontaktní přípravky musí na nepřítele čekat na listech, přípravky mající kurativní i preventivní účinnost se mohou podle svých vlastností aplikovat i třeba čtyři dny po době, kdy infekce vznikla. A to je tehdy, kdy listy a plůdky, při teplotách okolo 20 °Celsia zůstanou vlhké déle než dvě hodiny. Takže stačí delší májový deštík a máme zaděláno na problém, a důvod k přemýšlení.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.