Michal Viewegh: Už žiju dobrý život. Osud mě proměnil v mimořádně charakterního stárnoucího muže

Michal Viewegh je bezesporu nejčtenějším českým spisovatelem. Díla Výchova dívek v Čechách či Báječná léta pod psa díky filmovým adaptacím téměř zlidověla. Do knih často promítá to, co se aktuálně děje ve společnosti, i to, co se odehrává v jeho osobním životě.

„To, že už je jiný Michal Viewegh, jsem si uvědomil hned po té, co jsem se po operaci aorty probral z narkózy. Na krátkodobou paměť a prostorovou orientaci mám invalidní důchod. Ale pořád je to ta dobrá varianta. Devět z deseti lidí to nepřežije.“

Z promiskuitního alkoholika charakterní muž

Čím déle je od operace, vnímá změnu zřetelněji. „Musím přiznat, že kdo četl moje knihy, tak ví, že moje alter ego je promiskuitní alkoholik a tuhle svoji životní etapu nemohu popřít. Ta mravní obroda pak šla úplně sama, protože když se z vás stane nemohoucí invalida, tak jste najednou morálně úplně vzornej. V tom mi osud hodně pomohl, že mě proměnil v mimořádně charakterního stárnoucího muže.“

I se svým handicapem se dokázal vrátit k psaní. „Myslel jsem, že už to nepůjde. Po dvou letech jsem byl schopen napsat jen ufňukaný deníček pacienta, jak to kdosi nazval. Bral jsem antidepresiva, nebyl jsem schopen číst, ani jít sám na procházku. Ale ověřil jsem si, že to půjde.“

Nová láska

Rozhodl se napsat román Biomanžel (2015), jako volné pokračování Biomanželky (2010), a v roce 2021 vyšla Dula. „Říkal jsem si, že když si zvolím volné pokračování něčeho, kde jsou postavy už rozepsané, tak je to jednodušší než psát úplně nový román. A také jsem pocítil pomstychtivou touhu něco vrátit své exmanželce. Ale už to beru, že jsme došli ke smíření. Už prožívám novou lásku, tak se nevracím ke staré.“

Jeho partnerka Olenka prchala i se synem před válkou na Ukrajině, on jí poskytl ubytování a nakonec se do sebe zamilovali. „Na 1. května už mám koho líbat,“ září štěstím Michal Viewegh.

I ona se stala inspirací pro další knihu. „Objevuje se v knize Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva. Ale kniha nemůže být oslavný medailonek autorovy blízké osoby. Takže musí mít i záporné vlastnosti. Ale její žárlivost nebylo těžké objevit.“

Alex Mynářová a Michal Viewegh|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Jak vzpomíná na 1. máj jako náctiletý a jak slaví se svou partnerkou Olenkou? Prolínají se ukrajinské zvyky? Kdy ho napadlo vzít k sobě někoho, kdo uprchl před válkou? Který svůj román by si uměl představit zfilmovaný po „tarantinovsku“? Poslechněte si v rozhovoru s Alex.