Letošní houbařská sezona už si zapsala několik otrav muchomůrkou tygrovanou

„Nejvíc lišky, růžovky, holubinky, jinak rostou kováře,“ vypráví houbaři, zatímco jim nakukuji do košíku okolí Bratroňova na Havlíčkobrodsku. Co se do něj posbírá, určuje Hana Novotná z Pelhřimova. Mezi otrávenými muchomůrkou tygrovanou prý určitě nebude patřit.

„No tak nestojí to za to, není to zas tak dobrá houba, ta šedivka, abych pořád zkoumala ty rozdíly. To si radši nasbírám něco, co poznám na první pohled.“

Letos už riskovaly desítky houbařů, zatím poslední případ otravy zaznamenali lékaři benešovské nemocnice, kterým skončil v péči manželský pár otrávený muchomůrkou tygrovanou. Manželé uvedli, že jedli bedly.

Za mykologem Jaroslavem Kocmanem se chodí lidé na houbové exempláře ptát. Nejčastější omyly jsou i podle něj právě u muchomůrky tygrované (neboli panterové) a šedivky.

„Je fakt, že tohle jsou statisticky nejčastější otravy, asi z toho důvodu, že někde v místech, kde jsou lidé zvyklí, že rostou šedivky, někdy vyroste víc panterek a lidi si pak myslí, že všechny houby, které tak vypadají, jsou šedivky.“

Za rok se v Česku houbami otráví kolem 300 lidí. Naprostá většina příběhů skončí naštěstí dobře - třeba jedna maminka z lesa kromě jedlých hub přinesla na ukázku dětem i muchomůrku zelenou, položila ji na okno, a když si na ni po chutné smaženici vzpomněla, nikde nebyla. Děti ji prý přimíchaly k ostatním. Sbírané houby je nutné znát do těch nejmenších detailů.

„Muchomůrka panterová má víc hnědých tónů než šedivka, která je i robustnějšího vzrůstu. Panterová je slabší a nemá tak silnou nohu.“

Růžovka a šedivka mají rýhovatý prstenec, muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký.

Kromě muchomůrky panterové by si měli lidé dávat pozor na muchomůrku zelenou a pavučinec. Houby nyní kvůli výkyvům počasí příliš nerostou. Jaká bude sezona, se teprve uvidí.