Letiště v Náměšti nad Oslavou spoléhá na zvířecí stráž, vzdušný prostor tam chrání dravci

7. říjen 2024

Letiště v Náměšti nad Oslavou má kromě radarových systémů i další obranné prvky, které se starají o bezpečnost leteckého provozu. Na stanici biologické ochrany působí lovečtí psi a draví ptáci, jejichž úkolem je zabránit volně žijící zvěři dostat se do nebezpečné blízkosti letadel.

Jedním z nejdůležitějších pomocníků je německý krátkosrstý ohař, jehož hlavním úkolem je vyhánění zajíců z letištní plochy. Jak vysvětluje pracovník stanice Petr Oubrichta: „Dohání je z nebezpečného prostoru do míst, kde nám už tolik nevadí.“ Spolu se psy zde slouží i osm dravců, mezi nimi i Lord – kříženec sokola loveckého a raroha velkého. Ten je specialista na odstraňování ptáků z letištní plochy. Jeho úkolem je zabránit střetům s letadly, což by mohlo vést k vážným poškozením techniky, v nejhorších případech i k leteckým nehodám.

„Snažíme se snižovat riziko střetu volně žijících živočichů s leteckou technikou různými metodami, včetně sokolnictví,“ říká Oubrichta. „Pokud by například pták vletěl do motoru, mohlo by to mít fatální následky.“

Každodenní práce dravců spočívá nejen v odhánění ptáků z letištní plochy, ale i v jejich neustálém výcviku. Ten je nezbytný pro udržení vztahu mezi sokolníkem a dravcem. „Vztah s dravcem je velmi křehký. Pokud bych byl týden na dovolené a dravce netrénoval, jeho dovednosti by zakrněly,“ dodává Oubrichta.

Stanice biologické ochrany na letišti v Náměšti nad Oslavou disponuje nejen osmi dravci, ale i loveckým ohařem a devíti ovčáky, kteří mají na starosti hlídání prostoru letiště. Tato zvířata tvoří neodmyslitelnou součást ochrany leteckého provozu a pomáhají předcházet nehodám způsobeným volně žijící zvěří.

autor: Milan Soldán
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.