Láskou národopisce Jiřího Kajera byla chodská muzika i chodské pohádky
Dudák, spisovatel, sběratel a národopisec - to byl Jiří Kajer. Svůj činorodý život převážně zasvětil chodskému folkloru. Letos si připomínáme 110. výročí od jeho narození.
Jiří Kajer se narodil 20. října roku 1904 ve Spáleném Poříčí v učitelské rodině. To mu asi také předznamenalo jeho další profesní život, když se stal všestranným venkovským a později i středoškolským učitelem. Od roku 1950 byl dokonce ředitelem osmileté střední školy Aloise Jiráska v Plzni.
Po absolvování učitelského ústavu v Plzni ho osud zavál na Chodsko. Přesněji řečeno do Postřekova, kde učil na obecné škole a kde se také oženil. Později dojížděl učit i do nedalekých Poběžovic. V roce 1932 v Postřekově založil a víc než 20 let vedl dudáckou muziku, ve které hrál na dudy společně s tehdy vyhlášenými chodskými klarinetisty bratry Frišholzovými z Trhanova.
Chodské pohádky „vod hu nás“
Jiří Kajer se také věnoval spisovatelské činnosti a zabýval se i sběrem lidové slovesnosti - především pohádek. Tiskem vyšly Chodské pohádky, Vod hu nás, Jírka dudák nebo Vo kouzelnyjch dudach. V roce 1951 vyšlo tiskem 10 chodských písní - partitur písniček pro dudáckou muziku. Jako správný národopisec se věnoval i kronikářství novějších chodských dějin. Z této tvorby byly vydány publikace Památníček ze slavné chodské pouti nebo Naše Klenčí. Vedle vlastní tvorby dramatizoval chodské romány a povídky pro divadelní představení i pro potřeby československého rozhlasu.
Jiří Kajer zemřel 10. července roku 1969 v pětašedesáti letech a jeho ostatky jsou pochovány na klenečském hřbitově poblíž chodských bardů, do jejichž společnosti Jiří Kajer právem patří. Svým činorodým životem přispěl nemalou mírou k propagaci Chodska, jeho tradic i hudebního folkloru.
Poslechněte si Špalíček lidových písní Josefa Kuneš věnovaný 110. výročí narození Jiřího Kajera!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V sázce je hořkost i aroma. Proč se v eurovolbách hraje i o budoucnost českého piva
-
‚Nikdy to nepřebolí.‘ Matka jí zemřela tři dny po konfliktu s cyklistou, muž má dostat podmínku
-
Od rána jsme byli nastavení, že chceme zápas zvládnout. Jsem na kluky pyšný, říká Dostál
-
Slovenský ministr vnitra po atentátu: buď ho dohoní politická odpovědnost, nebo mocensky posílí