Kvalitu medu určuje procento vody v něm obsažené

„Při vyšším procentu vody začnou v medu pracovat kvasinky. Pak může nastat až ostudná situace, že si někdo koupí med a po dvou, třech měsících zjistí, že je zkvašený,“ konstatuje MVDr. Jan Krabec, přednášející odborník Českého svazu včelařů z Dešenic na Klatovsku.

Pokud jde o tzv. cukernatění neboli krystalizaci medu, jedná se o proces, který kvalitu medu nijak neovlivňuje. „Krystalizaci medu vyvolává větší podíl glukózy oproti fruktóze, hroznového cukru oproti ovocnému. Med s vyšším podílem glukózy krystalizuje rychleji,“ vysvětluje dešenický učitel včelařů.

Postupem času krystalizuje každý med, nejdéle to trvá akátovému medu. „Ten znají spotřebitelé v oblastech jeho produkce na jižní Moravě nebo na Mělnicku. Akátový med skutečně krystalizuje až třeba po dvou letech.“

Včelařské podletí je spojeno se zahájením přikrmování včel na zimu

V červenci včelaři vytáčejí poslední med, včelařským podletím končí včelařský rok a začíná rok následující. „Po tříměsíčním produkčním období se včelstva musí připravit na období dlouhé, pro ně nepříznivé zimy. A zároveň si zachovat dost síly pro výchovu prvního jarního plodu a prvních jarních dělnic,“ připomíná odborník ČSV.

Z úlu odebrané zásoby medu na zimu proto včelaři musí včelám nahradit. „Zájmoví chovatelé intenzivním podáváním cukerného roztoku v poměru 3 díly cukru, 2 díly vody. Existují také průmyslově vyráběná invertní krmiva,“ uvádí MVDr. Jan Krabec, „ale jsou podstatně dražší. Většinou je využívají velkovčelaři.“