Kus divočiny v srdci Beskyd. Vodopády Bučacího potoka si uchovávají panenský ráz

31. květen 2016
Česko – země neznámá

Po strmých severních svazích hory Smrk stéká horská bystřina. Zejména na jaře nebo po prudkých bouřích je plná vody, která musí na své více než kilometrové pouti zdolat značné převýšení. Díky tomu hučí na některých místech velmi výrazně. Hučí a bučí o sto šest. Snad proto se potoku začalo říkat Bučací.

Bučací potok pramení v nadmořské výšce 1 100 metrů v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem. Podél jeho dolního toku, který končí v řece Ostravici, vede červená turistická značka. Turisty zavede až na Smrk, jeden z nejkrásnějších a nejdivočejších kopců v Beskydech. Málokoho ale napadne odbočit ze značené trasy po pohodlné lesácké cestě a prozkoumat horní tok potoka.

Tam se totiž naskýtá pravé horské divadlo - jedny z nejvyšších kaskádových vodopádů v české části Karpat. Je zároveň výhodou, že k nim nevede značená trasa ani naučná cesta. Místo je málo navštěvované, a tak si stále uchovává panenský ráz. Ostatně samotné vodopády, jejich vznik a výška byly zdokumentovány až na konci 90. let 20. století.

Nejste-li dobrodruh či opravdu zdatný lezec, nebo jen prostě chcete respektovat chráněnou lokalitu, stačí vám pohled na spodní kaskádu vodopádů Bučacího potoka. Pokud přeci jen chcete riskovat a vyšplháte se korytem potoka o pár desítek metrů výš, naskytne se vám podívaná na úchvatný horní vodopád dlouhý 6,4 metru.

Lesy v údolí Bučacího potoka

Nedosahuje takových rozměrů jako vodopády v Krkonoších či v Tatrách. Je to dáno podložím. Zdejší tvoří godulský pískovec, který se střídá s jílovou hmotou, kterou voda odplaví a pískovec se rozdrobí na menší kameny tvořící kaskádu potoka.

Území Bučacího potoka bylo pro svou geomorfologickou jedinečnost a kvůli výskytu chráněných ohrožených druhů rostlin a živočichů vyhlášeno v roce 2004 přírodní rezervací.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.