Krevní sraženiny jsou nejnebezpečnější v plicích a nohách

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy  Daruj krev s českým rozhlasem, darování krve, krevní transfuze, krev

Krev teče a zároveň se umí srazit a přestat proudit. Když jsou tyhle dvě schopnosti vyvážené, jsme zdraví. Pokud jedna z nich převládá, dostávají se ke slovu doktoři a léky. Zástupce primáře hematologie a transfúzologie pelhřimovské nemocnice Hynek Poul vysvětluje: „Důležitá je rovnováha. Za normálních okolností má krev tu vlastnost, že neustále proudí v krevním oběhu. Ale v tu samou chvíli tam probíhají srážlivé procesy, které brání tomu, abychom vykrváceli.“

„Třeba když se řízneme nebo uvnitř organismu vznikají drobné trhlinky v cévách nebo sliznicích. A v běžném životě to je křehká rovnováha, že krev proudí a zároveň se umí srážet.“

Když je rovnováha narušena, převládne ta složka, která krev zastaví, vznikne sraženina – trombóza. „Trombóza vzniká nejčastěji v hlubokých žilách - v dolních končetinách a v pánevním řečišti. U rukou vznikne sraženina spíš tím, že je do žíly zavedena kanyla nebo jako následek nějaké nemoci,“ uvádí nejběžnější případy hematolog Hynek Poul.

Následkem sraženiny může být oteklá noha

Nejdřív vznikne drobná sraženina, pak roste a tím uzavře průchod cévy. Jak vázne odtok krve z té oblasti, místo nám oteče. Jak už dříve uvedl hematolog, tromby obvykle škodí v nohách, kde je kromě povrchových žilek ještě uvnitř hluboké krevní řečiště: „Trombus - krevní sraženina narůstá, snaží se vrůstat do cévní stěny. Ale tělo se zároveň snaží ho rozpustit a může se část uvolnit a cestuje dál.“ Uvolněný kousek sraženiny je malý, bez potíží projde cévami a dostane se do až srdce. Tam škody obvykle nenapáchá, pravá část srdce ji vypudí do plic. A právě tam nastává velmi nebezpečná situace.

Buď se zadýcháváme, nebo máme plicní infarkt

V plicích způsobí sraženina plicní embolii: chuchvalec uzavře část plicního řečiště a vyřadí část plic z provozu. „Když jsou vmetky drobné, pacient si nemusí ničeho všimnout, může to takhle probíhat týdny. Není to bezprostředně život ohrožující stav. Pacienta zpočátku nic nebolí, jen se zadýchává i při menší námaze. Ale může to být i náhlá událost, kdy je vyřazena velká část plic a může dojít ke ztrátě vědomí. A pak jde o čas,“ uzavírá pelhřimovský lékař Hynek Poul.