Kořenová zelenina vydrží v dobrém sklepě až do jara. Využijte beden s pískem
Zahrádkáři říkají, že letošní rok byl na vláhu sice trochu bohatší oproti předchozímu roku, přesto bylo vody stále méně, než je třeba. Což se podepsalo i na úrodě kořenové zeleniny. Kdo dobře zaléval, určitě také dobře sklidil a zajistil, aby zásoba co nejdéle vydržela. Mnohé hospodyňky si zeleninu nakládají do soli nebo tuku, jiné spoléhají na mrazničky. Tradiční zahrádkáři důvěřují dobrému sklepu.
Nejjednodušší způsob, jak mít na vaření čerstvou zeleninu, je nákup v obchodě. Správný zahrádkář je ale pyšný na své výpěstky a snaží se je zachovat co nejdéle v dobré kvalitě. Pokud pěstuje brambory, určitě má dobrý sklep. „To jsou sklepy, které jsou většinou vykopané v zemi, v zimě je tam teplota kolem pěti stupňů a vlhkost nejméně 70 procent,“ popisuje ideální skladovací podmínky zkušený zahrádkář Jaroslav Pospíchal.
K uskladnění se nejlépe hodí plně vyzrálá zelenina. Musíte ji nechat oschnout a poté očistit od většiny hlíny. V žádném případě ji ale neomývejte! „Umýváním se tam mohou dostat choroboplodné zárodky,“ dodává Jaroslav Pospíchal. Při uřezávání nati dbáme na to, abychom nenarušili kořen. Narušená zelenina by začala hnít a nakazila by zároveň ostatní kousky.
Ideální podmínky zajistí uložení do praného říčního písku. „Používá se na výrobu betonu, ne na omítky,“ upozorňuje zahrádkář. Písek zajistí zelenině konstantní teplotu a hlavně vlhkost. Do bedýnek, nejlépe plastových a pečlivě umytých nasypeme přibližně 30 centimetrů písku. Do něj průběžně ukládáme zeleninu i v několika vrstvách. Důležité je, aby se kousky vzájemně nedotýkaly. Šetření místem se v tomto případě nevyplácí. Není důležité, jestli je zelenina v bedýnce naležato nebo nastojato.
Po dobu skladování zásoby kontrolujte, protože i jeden nahnilý kousek může nakazit celou bedýnku. Pokud písek vysychá, pokropte jej, opět ale s mírou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
