Konference historiků v Plzni připomněla 60 let od tzv. Slánského procesu

30. prosinec 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rudolf Slánský

Minulý měsíc uplynulo 60 let od tzv. Slánského procesu. Na základě vykonstruovaných obvinění s antisemitským podtextem padaly tresty smrti. Tehdejší události připomněla i konference historiků v Plzni. Hovoříme s její účastnicí Terezou Štěpkovou.

Paní Štěpková, na té konferenci se mluvilo o komunismu. Je zapotřebí ještě dneska přes pány učitele a učitelky mladým lidem povídat o tom, co to byl komunismus?

Tereza Štěpková: „Určitě to nutné je, protože komunismus stejně jako nacismus a další diktátorské režimy v sobě nese znaky totalitní moci, která potlačuje lidská práva. Potlačuje menšiny – etnické, náboženské, upírá práva lidem, kteří se proti tomu totalitnímu režimu jakýmkoliv způsobem vymezují nebo se od něj odlišují. A v naší dnešní demokratické moderní společnosti je velice důležité vést mladé lidi k ostražitosti vůči jakýmkoliv projevům rasismu, xenofobie, antisemitismu, protože vždy, a to vidíme v dějinách, v dobách, ve kterých fungoval demokratický režim, se začaly objevovat tendence k tomu, že demokracie není dokonalým systémem a že by nějaký autoritativnější režim mohl být mnohem prospěšnější. A vidíme to i v dnešní společnosti, v projevech rasismu, antisemitismu, zvlášť mezi mladými lidmi, kteří se k němu dostávají díky novým médiím, internetu, sociálním sítím. A je nutné je informovat! Jedině tou informovaností můžeme působit preventivně vůči nějakému tíhnutí k těm totalitním systémům nebo k potlačování lidských práv.“

Co Vás na té konferenci překvapilo?

Tereza Štěpková: „Překvapil mě zejména právě zájem mladých lidí, studentů plzeňského gymnázia, kteří po zhlédnutí filmu Pražský proces režisérky Zuzany Justman téměř hodinu diskutovali. Kladli otázky týkající se zejména míry antisemitismu, který doprovázel proces s Rudolfem Slánským, nebo byl jedním z jeho hlavních aspektů. Zajímaly je právě aktuální věci, jakým způsobem se současná komunistická strana s touto svojí minulostí vyrovnala, jestli se od ní nějak distancovala nebo jaký je její postoj k tomu. A to bylo asi nejzajímavější, co si z té konference odnáším.“

Co je vlastně ještě v téhle oblasti neprobádané, co je před Vámi?

Tereza Štěpková: „Velice zajímavé je, že zejména osobnost Rudolfa Slánského je poměrně neprobádaným polem, protože jsme se setkali s tím, že vůbec o jeho původu jsme získávali informace docela složitým způsobem. O tom, jakou školu studoval v Plzni, bylo velice složité se dozvědět, což jsme vlastně vypátrali až městském archivu v Plzni. A vůbec jeho charakter, osobnost, toho jakým způsobem ten proces a vůbec celý svůj život prožíval, zatím není zpracováno v žádné vědecké studii.“

Jaké pro Vás z té konference vlastně vznikly závěry?

Tereza Štěpková: „Konferenci jsme pořádali v rámci projektu Naši nebo cizí – Židé v českém 20. století, na kterém spolupracuje Institut terezínské iniciativy s Židovským muzeem v Praze a který je financován z Evropského sociálního fondu. Pro nás to bylo podnětem k tomu pořádat takovéhle konference i nadále. Nejen studenti střední školy, ale i učitelé základních i středních škol, kteří se jí zúčastnili, nám potvrdili, že zejména toto téma bylo pro ně velice zajímavé. Příspěvky, které pronesl Petr Brod – historik a novinář, zejména potom Martin Šmok – dokumentarista, který se věnoval hlavně mediálnímu obrazu právě procesu s Rudolfem Slánským, byly pro ně velice zajímavé, přínosné a metodiky, které v tomto projektu vytváříme, opravdu učitelé shledávají jako nové, podnětné, inspirativní a témata, která v tomto projektu vyhledáváme a snažíme se je právě učitelům přinést, jsou pro ně opravdu nová témata, která je obohacují a shledávají je obohacujícími pro jejich výuku ve školách.“

autor: Jan Jelínek
Spustit audio

Více z pořadu