Klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích vznikl jako pokání. Jeho torzo uchvacuje svým geniem loci
Působivé torzo kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku je oblíbeným cílem mnoha výletníků. A také filmařů. Ve své historii čelil klášter dvakrát požáru, který ho pokaždé připravil o střechu. Do dnešních dnů se z něj dochovaly jen obvodové zdi, které ovšem mají zcela jedinečný genius loci.
Patří k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Původně ho obývaly premonstrátky, za husitských válek byl vypálen a později opět obnoven. Z rukou Habsburků přešel k Ditrichštejnům, aby se na čas vrátil do rukou strahovských premonstrátů, kteří se jej snažili opravit. Druhý požár ale jejich snahy překazil a tak jej prodali zpět do vlastnictví Ditrichštejnů. Dnes torzo kláštera vlastní Brněnské biskupství a dolnokounické informační centrum zde dělá prohlídky pro veřejnost.
Moravský velmož Vilém založil klášter v Dolních Kounicích v roce 1181 jako pokání za drancování v Rakousích, kam podnikal vojenské vpády. O dva roky později se zde usídlila komunita premonstrátek z konventu v Louňovicích. Doba byla neklidná a tak byl v první polovině 14. století postaven i klášterní hrad na blízkém návrší, který měl církevní stavbu chránit. Možná i to mělo za následek vysokou zadluženost konventu. Přesto byl za husitských válek klášter vypálen.
Druhý požár přinesl zkázu
Na začátku 16. století se hospodářská situace kláštera stabilizovala a probošt Martin Göschl byl jedním z nejvýznamnějších moravských prelátů. Jenže v polovině 16. století přestoupil na luteránskou víru a na nátlak olomouckého biskupa Stanislava Thurza musel Dolní Kounice opustit. Pod Göschelovým nástupcem Janem pak konvent zcela zanikl.
Panství několikrát změnilo majitele, až přešlo v polovině 17. století do rukou Ditrichštejnů. Od nich klášter zakoupili v roce 1698 strahovští premonstráti a pokoušeli se jej obnovit. Další požár, který přišel o pět let později, ale snahy o záchranu zhatil. Byly opraveny jen obytné budovy, ve kterých sídlil strahovský administrátor, ale klášter i s kostelem postupně chátraly a v roce 1808 ho tak premonstráti prodali zpět Ditrichštejnům.
Od roku 1926 proběhly pod Komitétem pro záchranu památek v Dolních Kounicích základní zabezpečovací práce, ve kterých po druhé světové válce pokračovalo Krajské středisko státní památkové péče v Brně.
Místo oblíbené filmaři
Klášter je sice zříceninou, přesto velmi zachovalou. Vysoké obvodové zdi chrámu s monumentálním čelním portálem jsou zajímavou dominantou celého areálu. Chybějící střecha kostela dodává místu neopakovatelnou atmosféru. Právě proto si ho také s oblibou vybírají filmaři. Natáčely se tu Četnické humoresky, pohádka O statečném kováři nebo film Hlas pro římského krále či seriál Labyrint.
Architektonicky velmi zajímavou památku je možné si prohlédnout od dubna do konce října o víkendech, o letních prázdninách pak každý den a mimo uvedenou sezónu po telefonické domluvě. Velmi atraktivní jsou také příležitostné noční prohlídky kláštera, osvětleného svícemi a loučemi. Výlet je vhodné spojit také s prohlídkou hradu a zámku na návrší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.