Ke svaté Barboře na starém hornickém oltáři se v Karviné kdysi modlili havíři
Vrátit se živí a zdraví zpátky nahoru na zem. S takovým přáním se kdysi vydávali horníci do hlubin země těžit uhlí. A často se za to i modlili. Dokladem toho je hornický oltář z druhé poloviny 19. století, který pochází z karvinského Dolu Gabriela. Po zásahu restaurátorů se jím pyšní výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné.
Oltáře nebo někdy také plastiky byly součástí všech dolů, a to nejen kamenouhelných. Dřevěnému hornickému oltáři, který má ve svých sbírkách Muzeum Těšínska, vévodí olejomalba s vyobrazením patronky a ochránkyně horníků svaté Barbory. U jejích nohou klečí dva muži v hornickém stejnokroji, ze kterých vyzařuje vážnost a úcta.
Anonymní tvůrce obrazu vedle duchovního vyznění celé scény zaznamenal i kus historie v podobě konkrétních dobových postav a událostí. Inspirovalo ho založení báňské společnosti s názvem „Kamenouhelné doly Jeho císařské Výsosti arcivévody Albrechta“. Společnost vznikla v roce 1862, kdy Důl Gabriela v Karviné přešel do vlastnictví průmyslového komplexu Knížecí těšínské komory.
Oněmi dvěma muži na obraze zasazeného do hornického oltáře, jsou arcivévoda Albrecht Habsburský, majitel jmenované komory, a Ludwig Hohenegger, ředitel průmyslového komplexu komory.
Zajímavým detailem obrazu je také plamínek, který plápolá mezi klečícími postavami. Stal se symbolem slavnostního aktu zarážky bodu nového důlního díla a celkově významu uhlí pro rozvoj průmyslového komplexu Knížecí těšínské komory.
Historický hornický oltář je součástí expozice výstavní síně Muzea Těšínska v Karviné, která nese název Střípky z historie Karviné. Návštěvníkům připomíná všechny významné milníky historie města, od středověku přes církevní vývoj, sakrální objekty, řemeslnou a cechovní tradici, ale také například významné působení zdejší šlechty, tradici lázeňství a samozřejmě také hornictví.
Karvinská výstavní síň Muzea Těšínska sídlí v prostorách někdejších Larisch-Mönnichových koníren na fryštátském náměstí a aktuálně má otevřeno denně kromě soboty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
S Ruskem je to jako s rakovinou, pokud ji úplně nezničíte, zabije vás, říká lidskoprávní analytička
-
OVĚŘOVNA: Zboží s kódem 482 je jedovaté a z Ukrajiny, tvrdí e-mail. Původ jídla ale z čísla nezjistíte
-
Pohlreich: Zlatá éra gastronomie je pryč. Tehdy kuchaři nechtěli být celebrity, ale být v kuchyních
-
Nečas skvěle zapadl do formace k Palátovi, fungovali skvěle, říká Procházka. Chválí i zlepšenou přesilovku